Chuck Norris

Rusovlasý Muž v kostkované košili pozoroval nehybnou hromadu dřeva.
Tohle se mu moc často nestávalo. Obvykle se kusy poslušně spojily v okamžiku, kdy je vysypal z krabice. Tyhle byly jiné. Příliš stolovité, aby uměly cítit strach. Dokázal ocenit statečnost vyvolanou do nebe volající blbostí. Kromě toho se výzvy neobjevovaly tak často, zvlášť po tom, co potřetí napočítal do nekonečna, popáté objel Zeměkouli na rotopedu a povolil Bohu zvolat 'Budiž světlo!'.
Zadíval se do plánku. Papír v jeho ruce nervozitou samovolně explodoval.
Chuck Norris zklamaně pokrčil rameny, uchopil součástky mezi malíček a ukazováček, stiskl a bylo.

Návody k použití Chuckovi netřeba.
-------------------------------------------

Fandom: Chuck Norris
Poznámka: Doufám, že tentokrát nemám v textu žádnou ošklivou hrubici ;). A kdyby jo, raději mě pomlouvejte v soukromí, těžce to nesu :p.
Poznámka: Schválně zkuste, co zvládnete uchopit mezi malíček a ukazováček ;)

Říkali jí Sedmikráska, ale bylo to jen krycí jméno. Něco jako Vy-víte-kdo. Skutečné jméno nesměl a nedokázal vyslovit nikdo. Nikdo netušil kudy a odkud to může přijít a mohlo vás to zabít malíčkem. A co horšího, tohohle, se bál i samotný Chuck Norris. Když se díval pod postel, jestli tam sám neleží, narazil jednoho dne na tohle a málem z toho měl infarkt. Od té doby se nemohl podívat do zrcadla, aby ten stín za sebou neviděl. Pronásledovalo ho to, dusilo ho to ve spánku a šeptalo mu to: „zabiju tě, jestli nesplníš mé přání.“ On, který holou rukou zabíjel jedovaté hady si s touhle „kobrou“ nedokázal poradit. Nedokázal tomu čelit, protože to kupodivu bylo silnější než on a jeho nezlomná vůle. Sám dvakrát napočítal donekonečna, ale ta věc to prý zvládla už čtyřikrát! Nechápal, proč vlně Tsunami nedali název Sedmikráska, ale to teď bylo vedlejší. Celý den přemýšlel, která smrt by pro něj byla nejméně bolestivá, ale přitom věděl, že před ní neuteče. Otec ho varoval, že to jednoho dne přijde, ale ona byla nevyzpytatelná. Mohla přijít kdy se jí zlíbilo a ten den bohužel právě nastal.
Toho dne se pod Chuckovou postelí zjevila jeho údajně dávno mrtvá matka.

Udělal jsem kop s otočkou a udeřil do nepřítele tak silně, až jeho tělo překonalo první kosmickou rychlost a o několik hodin později už kroužilo kolem Země. Toho jsem si ale nevšímal, neboť se na mě vrhlo dalších dvacet mužů najednou. Jedenáct z nich jsem obratně chytil do lasa bez smyčky. Pár dalších jsem zapálil pomocí lupy. To, že byla tma, mě nezajímalo. Pak jsem se rozhodl darovat Červenému kříži pár litrů krve. Co na tom, že ne mojí vlastní? Nakonec zbyl jen jeden muž. Pro něj jsem měl v revolveru poslední kulku (zbylých pět jsem vystřílel při ruské ruletě).

Fandom: crossover HP a někdo, koho nemůžu na začátku jmenovat
Poznámka: Autorská práva k nápadu a zejména poslední větě patří Calwen - díky za ně. Je to taková ptákovina, že jsem prostě nemohla odolat :-)

To snad není pravda, ten pitomej kluk to zase přežil. To je na h…, takováhle práce. No nic, tak znova.
Zkusil jsem to přes city a přednesl několik pádných argumentů, ale poštvali na mě obra. Pche. Taky jich mám pár v rukávu. Ehm, v lese.
Pak se to ovšem zvrhlo. Obecně mám slovní přestřelky rád, ale ty bláboly, co z Pottera padaly tentokrát, se fakt nedaly poslouchat. Tak holt Avadu…
V tom se dav rozestoupil a objevila se známá zrzavá kštice. A sakra. Tohle už smysl dávalo.
„Tome, končíš,“ houkl Potter. „Ty máš sice čáry, ale já mám Chucka Norrise!“

----------------
Chuckem to začalo, Chukem to končí - mé první drabble pro DMD byl rovněž crossover HP/ChN, tak jsem usoudila, že to bude taková pěkná tečka za tímhle dubnovým mejdanem :-)

Poznámka: Vtipy o Ch.N. byly u nás na gymplu jeden čas hodně populární a tohle téma si o to přímo říkalo.
Varování: Pohádkové
---
„Běž už spát!“
„Maminko, já nechci. Já se bojím,“ kňourá malý bubák.
„Čeho?!“ zasténá matka. „Já ti přečtu pohádku, chceš?“
„M-možná.“
Matka si povzdechla. Čeho se její nejmladší tolik bojí?
***
Konečně synka uložila. Úlevně si sedla k šití. Její manžel včera přišel ze strašení s natrženou pelerínou a zlomeným nosem.
„Co jsi to jen dělal?“ zeptala se manžela, který ležel na kanapi s kusem ledu na nose.
„Já… Vždyť víš, že mne převeleli do Severní Ameriky. No, a… Připletl jsem se tam k jednomu natáčení… Akčního seriálu…,“ soukal ze sebe ten.
***
„Mamí, pod mou postelí je Chuck Norrííís! Mááámííí! Pomóc!“