Když byl malý, vždy o něčem takovém snil. Maminka ho vychovávala sama. Věnovala mu všechnu svou lásku, ale přeci jen mu někdo scházel. Pak mu bylo 11 a on přišel na To místo. Nikdy nezapomene, jak ho spatřil poprvé. Z loďky, na hladině Černého jezera. To místo ho všemu naučilo. Kázni, píli, kamarádství, a především snaze a houževnatostí. Naučilo ho všechno, co mu jeho chybějící otec nedokázal poskytnout. On to místo miloval se všemi jeho úžasnostmi i nedostatky. Věděl, že díky tomuto místu se změnil celý jeho život. Byl to jeho druhý domov. Jediné útočiště. Jeho stověžatý tatíček. Bradavický hrad.