Tehdy poprvé

Obrázek uživatele Bilkis

Poznámka: Patetické až na půdu... BJB

Nikdy jsem na ničem nelpěl. Odešel jsem od svého kmene, aniž bych pohnul svalem. Opustil jsem domovinu a neohlédl se. Ztratil jsem přátele a slzu neuronil. Válečníka nezdobí slzy, ale jizvy a počet mrtvých nepřátel. Muromec vždy říkal, že pláč přichází k muži v nejtěžších chvílích života.
Volchova smrt taková skoro byla.

Můj velitel ale v dračím chřtánu nezemřel. Cítil jsem to? Možná proto jsem neplakal. Nejslavnější Gorynič nikdy neskonal, jen se zrodil Koščej. Stále jsem v něm viděl dobro. Dokud jsme neporazili Jagu a on neprobudil Zirnytrininu moc. Stačil jeden pohled do jeho dračích očí a nemohl jsem neplakat.

Rok: 
2011
Komentáře (archiv): 

Po, 2011-04-11 19:06 — Profesor

Patetické, ale já to chápu.
Patetické, ale já to chápu. Moc se mi to líbí.

Pro psaní komentářů se přihlašte
Út, 2011-04-12 08:10 — Bilkis

Díky. :)
Díky. :)

-A A +A