Moudrý panovník

Rádci byli ze svého nového postavení nadšení. Již nestáli skrytí jen za zády krále, ale mohli volně a veřejně vystupovat a mluvit k lidu. Získávat sympatie a ukázat svojí starost o lid. Král je dokonce nechával i přednášet vlastní názory a náhledy na situaci. Taková svoboda!

V pozadí však král pečlivě vybíral, co kterému rádci dá vědět. Mohl tak predikovat a určovat co bude který rádce před lidem říkat. A když se něco neosvědčilo, rychle vystoupil vpřed, aby toho 'pomatence' zase usměrnil.

Někteří hru pochopili a snažili se jít králi na ruku. Ti ostatní museli být znemožněni a přesunuti jinam.

Lid se smál, tančil a radoval. Stromů ubývalo. Někde. Někde se naopak lidé stále měnili na samorosty, a nikdo si již nevěděl rady, co s tím.

Lid krále pomalu neposlouchal, dělali si, co chtěli. Byla tu ovšem část obyvatelstva, která stále urputně věřila, že král je zachrání a situaci vyřeší - vždyť tomu tak vždy doposud bylo. Jiní tvrdili, že krále již dávno prokoukli, že je to zbabělec a lhář.

Král sám seděl na svém zámku, obklopen svými rádci, a všichni si lámali hlavy. Katastrofa neposlouchá, lid neposlouchá, vše se mele páté přes deváté, není cesty kudy kam, a skutek utek.

Lidem se nelíbilo být neustále zavření doma, ani když hrozilo že by se snad mohli proměnit ve stromy. Chybělo jim veselí, radost - a tancovačky. Jeden mladý pár ze zoufalství ze zákazu vycházení za jiným účelem než starost o zvířata vyhnal pár svých prasat na dvůr, a s připravenou záminkou starosti o jejich mentální pohodu, začal mezi prasaty tančit. Smáli se a bavili, z radosti tance, že jsou spolu, i nad tou absurditou aktuální situace. Jejich smích se rozléhal kolem a brzy další rodiny se přidaly a začly tančit jen tak, mezi zvířaty. A nikdo z radujících se ve strom neproměnil.

Nebylo času zbytí, muselo se jednat. A to rychle. Panovník a jeho komplicové měli pramalé zkušenosti se skutečnou katastrofou, ale lidi bylo třeba zachránit i tak. Získat zpátky aspoň trochu té důvěry, nebo naopak jí v některých ještě posílit. (A svědomí jej možná taky trochu sžíralo - ale pozor, jen málo.)

Nejprve bylo třeba zabránit šíření. Nikdo sice neví co a jak to způsobuje (natož kde se to vzalo), ale rozhodně nebude od věci omezit pohyb lidí. I tak se vydalo nařízení, že nikdo nesmí opustit své bydliště, a pokud nemusí, ať radši ani nevychází ven. Král již pracuje na řešení.

V království vládl moudrý a spravedlivý král. Pod jeho vládou se dařilo a země vzkvétala, a to i přes různé katastrofy, které ji vždycky jednou za čas postihly. Lidé byli nadšeni a svému králi vděční, že se o ně tak stará. Vždyť nikdy netušili, kdy další pohroma přijde, a že přišla pokaždé, když se jim dařilo nejlépe.

Na zámku král pozoroval a poslouchal zprávy, jak se věci mají. A když byli lidé někde až moc spokojení, až moc šťastní, seslala se na tu část země pohroma. Vždyť nejlepší poddaní jsou ti, kteří v sobě mají trochu strachu, jsou králi zavázaní.