DMD Bonus č. 9 pro 30. 4. 2024.

DMD Bonus č. 9 pro 30. 4. 2024.

V tomto posledním bonusu můžete napsat jakékoliv jedno téma, které jste během celého měsíce nestihli a ani jste si ho nikde nenahrazovali.

Nezapomeňte do poznámky uvést název tématu, které si nahrazujete, jinak nebudou bodíky. Jinak samozřejmě nahrazované drabble vkládejte přímo k bonusu (nikoli k nahrazovanému tématu).

Toto téma bude uzavřeno 30. 4. 2024 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat tady.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov

Platné do: 
30. 4. 2024 v 23:59
Obrázek uživatele Esti Vera

Věřit

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ
Rozlučkové, ohlížecí, nostalgické...
Na téma Ta obloha nespadne!

Drabble: 

Věřit, že svět bude v pořádku, ne jako v Kauflandu, ale doopravdy, jako svět, který má spoustu chyb, plný lidí, kteří mají spoustu chyb, ale přesto jsou obdarováni milostí.
Věřit, že nebesa nespadnou, svět se nezboří, ani když jednou neuděláš všechno na 100 %, když nenapíšeš drabble, když si jen uvaříš čaj a nebudeš dělat nic.
Věřit, že duben bude vždycky patřit fantazii, i když nezvládneš číst a komentovat, i když budeš jen pozorovat z dálky, i když nebudeš.
Věřit, doufat, mít naději.
Psát ne pro body, ale pro radost.
A nebo klidně nepsat.
Všechno se smí.
Jen nezapomenout snít.

Závěrečná poznámka: 

Mám pocit, že letos jsem si psaní začala fakt užívat až tak týden před koncem, a o to víc se mi teď nechce končit :D
Každopádně mockrát díky všem, kdo se podílí na organizaci, čtou, komentují, úpí... zkrátka tvoří komunitu. Jsem ráda, že jsem tu s vámi zase mohla měsíc pobýt, a těším se na pikniku.

Těžký den

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

asi by se to dalo naroubovat na Nejistou konstantu moderní doby

Jsou to zbytky, ale strašilo mi to v hlavě.

Drabble: 

"Stepující stonožka pro Malujícího motýla. Červený drát na zelený knoflík."
"Co?"
"Červený drát na zelený knoflík!"
"Nemyslíš modrý drát na bílý knoflík?"
Horečnaté šustění.
"Promiň. Myslím černý drát na žlutý knoflík."
"Eeehhh..."
"Promiňte, pánofé..."
"Ano, Hansi?"
"Fy jste... směnili příručku?"
"Ne..."
"Protoše čerfený drát je ponorka, motrý drát vzducholoď a černý kosmická loď. A selený knoflík je Grenoble, bílý je jeskyně Lascaux a žlutý ani v příručce není."
Ticho. Dlouhé, bolestné ticho.
"Hansi?"
"Ja?"
"Já chci, aby bylo po válce."
"Já taky, pánofé. Co kdybychom to pro dnešek odpískali?"
"Tak tohle je nejlepší nápad za celou válku. Dobrou, Hansi."
"Doprou."

Obrázek uživatele eliade

Měli si už balit tašky, avšak chopili se flašky...

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 12, poslední vlak domů.

Drabble: 

Klíštěcí sportovní lezci, kteří se na Všezvířecí olympiádě umístili v kategorii drobných členovců na historicky nejlepších pozicích, to přehnali s oslavami.

Celou noc sosali Bloody Mary a ráno byli tak napití, že nechytili vlak, kterým měli odcestovat. Všichni členové psího baseballového týmu jim utekli.
Nakonec museli vzít zavděk méně pohodlným ježčím autobusem odjíždějícím za soumraku.

„Někdy mi moji svěřenci vážně pijí krev,“ komentuje událost trenér klíštěcích lezců. „A to mám jenom hemolymfu.“

„Trenér by neměl dělat zlou krev,“ brání se jeden z lezců. „Vždyť jsme ani nepáchali žádné výtržnosti v opilosti. I když jen proto, že z cizího krev neteče.“

Závěrečná poznámka: 

Protože nepřišlo žádné last minute přání na reportáž o konkrétním zvířecím sportovci, loučím se s vámi s tímto drabbletem. Děkuji všem za milé komentáře a těším se snad za rok zase na shledanou!

Obrázek uživatele Gwendolína

V kůži

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazují téma č. 23 Pracovní obuv

Jedná se o takové moje malé poválečné AU, které asi nikdy nenapíšu a ve kterém všichni žijí, někteří dokonce spolu.

Pro Owsa :*

Drabble: 

Spokojeně se skláněl nad hrncem, když zaslechl nezaměnitelný hluk motoru. Vzápětí se do kuchyně vřítil Sirius v černém motorkářském oblečení, které zářilo novotou, s helmou v podpaží. O té helmě vedli mnoho vážných rozhovorů, než ho Severus donutil ji nosit.

"Co tomu říkáš? Nakupovali jsme s Dorou."
"To, že se oblékáš jako zastydlý puberťák, je mi známo, ale co to máš na nohou?"
"Motorkářské boty. Krásné, viď?"
"Otřesné."

Později v posteli Severus Siriuse z nového oblečení pomalu svlékl.
Chvíli se zamyšleně díval na jeho nahé tělo, načež sáhl pro motorkářské boty a s úšklebkem mu je natáhl zpět na nohy.

Obrázek uživatele Small_CS_Traffic_Warden

Vlak v nula nula dvacet pět bude ten poslední

Úvodní poznámka: 

Je to tady. Po Brácho, kdo se hlásí? jsme opravdu na konci.

Ještě jednou moc děkuji všem, kteří se mnou trávili tenhle nevýslovný měsíc. Byla to boží jízda!

Ani na závěr vás neochudím o notoricky známý český hudební doprovod, což možná uvítá Regi, protože je to zase ryvolovka.

Náhrada za téma č. 12 - Poslední vlak domů.
Mimochodem, upřímné díky kontrolorům, že mi tehdy to původní vlako-výtahové drabble neuznali! Teď se to téma parádně hodilo.

Drabble: 

Rozloučili se s Muriel a Ješuou na letišti v Madridu.
O hodinu, patnáct kilometrů a cestu taxíkem později, seděli Crowley s Azirafalem na lavičce uvnitř nádraží Atocha. Za jejich zády bujelo čtyři sta druhů tropické zeleně v několika nemalých, geometricky vytyčených plochách.
Ve vzduchu bylo cosi magického, známého. Rajského.
Ten nápad vzešel od Crowleyho. Zadostiučinění v podobě toho, co Azirafal zbožňoval. Osmnáctihodinová cesta vlakem z Madridu do Paříže, se všemi zpožděními, nefunkční klimatizací, ztracenými návaznými spoji.
Spolu. Sami.
„Co bylo s tím párovým orgánem, anděli?“
Azirafal se usmál
„Tedy… lidská srdce. Opravdu jsou jaksi propojená. Byl jsem u prvotních návrhů.“

Závěrečná poznámka: 

V Paříži se zastavili na palačinky.

Když pak konečně dorazili do Londýna a na náměstí Berkley znovu zazpíval slavík, Crowley chtěl anděla se svou ohořelou károu dovézt ke hvězdám. Však víte, na Alfu Centauri. A co se stalo tam? To už přeci znáte...

Obrázek uživatele Blanca

Warmth

Úvodní poznámka: 

Nahrazuje téma č. 8: Otrávené jablko

Drabble: 

The grove looked like all four seasons lived there next to each other.
The children started to pick flowers to weave them into crowns.
Some even splashed in the babbling brook.
Only when one of them reached to pick an apple from an impossibly autumnal tree the cleric caught their hand.
"Whoever you are," he spoke to the air. "Show yourself. We mean no harm. We just want to pass through."
The trees seemed to hold their breath for a heartbeat.
"Your hands are full of blood," the grove answered. "Your mind is poisoned by war. The children deserve better!"

Obrázek uživatele L.P.Hans

Střídavá péče

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji DMD č. 29 pro 29. 4. 2024. Téma: Biootec

Drabble: 

“Co se tak couráš, je pátek, zítra je sobota a víkend je před námi.”
Hlouček chlapců se hrnul ze dveří školy, zatímco jeden z nich viditelně zůstal pozadu.
“Moc se mi nechce na víkend. Mám být u táty…” začal vysvětlovat.
“U táty?”
“Oni se s mamkou rozvedli. Máma říkala, že není žádný anděl, tak za to asi mohl on.”
“A proto k němu nechceš?”
“Né, je docela fajn. Ale tam kde bydlí, je to docela peklo…”
Vtom se se za nimi vynořil muž se zakrouceným knírem a vysokým límečkem. Zavanulo to po síře.
“Tak Damiene, pojď. Už na tebe čekám.”

Obrázek uživatele Renard

Adrenaline junkie

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ: DĚKOVNÉ TÉMA PRO ORG TEAM
Ta obloha nespadne!

Varování: 

Crevan je Crevan ...pořád!(a je adrenaline junkie)
Velmistr miluje čokoládu (oříškovou)

Drabble: 

Díval se na fialově lesknoucí se strop krasové jeskyně.
"To je..."
"Jo, hořčík."
"A proč tu vlastně jsme?"chtěl vědět velmistr.
"Protože je to zajímavé,"Crevan stočil hlavu ke svému příteli, světlo baterky sklozlo níž.
"Čokoládu?"
"Jistě!"

Pak zaslechli to dunění. V jeskyni je to špatný zvuk.
"Voda. Musíme pryč."

Lezli plazivkami. Velmistr se tam skoro zasekl.
Pak lano a sráz po kterém se valila, jeskyním bahnem hnědá, voda.
Crevan znal cestu.
Vedl je ven.
Kaňony.
Voda co jim podtrhávala nohy a adrenalin, co bušil v žilách.
Vypotáceli se z podzemí do noci.
Hvězdnatá obloha.
"Ta nespadne."
"Ne."
Společný smích.

Obrázek uživatele Renard

Pohled krále

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji si Bonus : Z jiného úhlu pohledu

Věnováno všem obdivovatelům kardinála, kapitána i ostatních :)

Dějiny nám podsouvají Ludvíka jako slabého krále ovládaného jako loutka zkušenou rukou svého prvního ministra. Jenže, on zas taková loutka nebyl. A inteligentní byl také...Neměl však štěstí, co se týkalo lásky.

Drabble: 

Díval se na ně, když se dohadovali na válečné radě. Kardninál vířil po místnosti, srovnával všechny velitele svým výborným řečnickým úměním. Zavrhl své oficální róby, po dobu války je nahradil vojenským oděvem. A stal se velitelem za nejž vojáci ochotně umírali.
Pohled kapitána jeho mušketýrů byl podmračený, jen občas se usmál. Třeba když kardinál srovnal Bassompierra.

Stejný pohled mu kapitán věnoval, když ho následovali při inspekci pozic. Ludvík si uvědomil, že je to pohled někoho, kdo miluje.

Myslel si, že je to jednostrané.

Pak se ohlédl za sebe.

Stáli vedle sebe na hrázi.

Kardinál se usmíval.

A král jim záviděl.

Obrázek uživatele gleti

Sám voják v poli

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

nahrazuji téma 25. Uhoď ho, nemá žádné kamarády

Drabble: 

Stál sám uprostřed válečného pole Právě zajali jeho posledního důstojníka, už neměl žádné vojáky, spolubojovníky, kamarády. Stál a čekal, nemohl víc, snad jen po malých krůčcích dostat se do bezpečí. Víc mu jeho indispozice neumožňovala.

Stál sám a přemítal, kde jen udělal chybu? Chybu tak fatální, že ho bude stát život?
Možná, kdyby ...
Kdyby bylo lepší počasí, kdyby rozbahněné pole neuvěznilo jeho pěšáky, kdyby poslal střelce na opačnou stranu, kdyby jízdu rozdělil a napadl protivníka ze dvou stran. Kdyby, kdyby kdyby.

Je pozdě. Nejsilnější válečnice protivníka už je mu na stopě, už brzy uslyší ta dvě osudová slova ŠACH MAT.

Závěrečná poznámka: 

Od té doby, co se účastním DMD mám pocit, že duben uběhne rychleji než ostatní měsíce.

Bylo mi s vámi krásně, za rok nashle.

Obrázek uživatele Tess

Za rok znovu

Úvodní poznámka: 

Bonusové téma Ta obloha nespadne! bez nároku na bodík.
Děkuji Katužce a Nifredil a všem, kteří se na letošním DMD podíleli ať organizačně nebo psavě.

Drabble: 

Některá auta mají prosklené střechy. Fakt.
Některé stany jsou dvouplášťové a za jasných letních nocí můžete postavit jen tu vnitřní část, tvořenou síťovinou. Vidíte oblohu a komáři či muchničky vás vidí taky, ale skrzevá síť na vás nemůžou, hahaha!
V Bradavicích ale z nějakého důvodu auta nefungují (asi elektronika) a spát v noci pod pouhou sítí bych vám ve Skotsku vysloveně doporučila, já se ráda směju cizímu neštěstí.
Nicméně.
Bradavice disponují, jak jistě víte, Velkou síní.
Ležíme v suchu v polštářovém hnízdě a zíráme do krápajícího stropu. Obloha je neskutečně hluboká.
Bude taková navždy. Vznášející se. Křehká.
Naše.
Jsme doma.

Obrázek uživatele Voldemort

Éj, totalita!

Úvodní poznámka: 

drabble bez nároku na bod na téma Velký flám

s poděkováním Ave a Smrtijedce za tenhle nepříčetný nápad zde v komentářích

hudební doprovod

Varování: 

zmíněny totalitní praktiky, mučení, vražda, alkohol, zkrátka stabilně pozitivní Voldemort

Drabble: 

Sténání mučených
Šílený smích představitelů režimu

V tomhle sklepě sídlí totalita
Je to vážně príma lokalita
Kdo sem vejde, neodejde
Aniž nám řek všechno, na čem sejde
Je to sakra už známá hra
A když ne, tak Avada Kedavra

Zlatík, Dolores a Barty tančí, Alastor je pozadu.

|: Rozhodně všechna data musí být pokryta
Nespolupracující oběť bude zbita
Zábava počká, až krev bude smyta
Éj, totalita :|

Tvé přiznání je spíš formalita
Očistit chce naše komunita
Od motáků, zrádných mágů
Od všech, co nám chtěj dát do čumáku
My ji myjem, někdy kyjem
A když ne, tak dobrou whisky pijem

Éj, podnapita!

Závěrečná poznámka: 

Tahle macarena asi není realita, ale představení Mudlovského divadla v obuvi zmíněné zde.

Obrázek uživatele PríncipeEstrela

Červené, bílé, nebo růžové?

Úvodní poznámka: 

Toto pojmu na styl výroby vína... A kdo je k tomu lepší, než Antoine Delair - francouzský výrobce vína, mladý muž, co má rád ženy, ale dotek zvládne pouze lehce pod vlivem.

Drabble: 

Vždy se musel rozhodnout, jaký hrozen svolí. Ne, že by měl moc na výběr... Ono zase tolik těch druhů nebylo.

Červené a bílé. Nic víc, nic míň.
A přesto víc měl rád bílé. I mu sedlo při výrobě...

"Otče... Až jednoho dne... Převezme podnik můj bratr, že?" Pronesl mladík a pohlédl na staršího muže.

"Ne, chci, abys to převzal ty. Trevor je sice schopný muž, prvorozený syn, ale ten má v osnovách života psán jiné povinností."

Mladík jen zamrkal a pokračoval v přebírání hroznů. Nemůže si dovolit tam dát nějaké plesnivé.

"Nezklamu tě, otče."

"To já vím, synu. Pozor, plesnivý."

Závěrečná poznámka: 

Doplnění tématu: Výběr z hroznů

Obrázek uživatele Peggy Tail

Prvních 10 minut

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 2, Nejistá konstanta moderní doby

Drabble: 

Ticho. Nepříjemné. Podezřelé. Na jedné straně planety tma. Uplná. Nevídaná. Spící všechno prošvihnou, pokud je neprobudí chaos. Pomatení. Překvapení. Automobilové nehody. Jedna za druhou. Doprava zcela zamrzlá. Lidé uvězneni v tunelech, obchodech, bankách, výtazích... pokud se nezřítí. Mobily, tablety, baterky, všechno, co září a ještě má energii se snaží osvítit cesty. Nejde televize, internet, telefony. Bez komunikace. Panika. Nemocnice odstavené. Všechny přístroje ihned přestali pracovat. Jak dlouho bude trvat než nahodí generátory? A jak dlouho vydrží běžet? Letadla jsou stále ve vzduchu. Komunikace se zemí probíhá. Letiště samotná však také čerpají energii z generátorů. Runwaye zmizely ve tmě a mlze.

Závěrečná poznámka: 

Elektřina. Spoleháme se na ní každý den, každou minutu, ve všech oblastech. Zejména v naší části světa. Používáme ji zhruba od konce 19. století. Jak jistá však tato naše „konstanta“ je? Jak snadné je vše vyřadit z provozu? Drabble popisuje velmi stručně prvních 10 minut výpadku eletřiny po celé planetě, které by způsobilo apokalypsu.

Kaštan na soutoku

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžně nahrazuji téma Soutok.
Jedna cestovatelská, snad přijde vhod.

Drabble: 

Na soutoku Wehry a Fuldy vzniklo město Hannoversch Münden. Něco jako Hannoverské Ústí.
Jako tolik jiných německých měst vyrostlo celé z hrázděných domů. Tady je bohatí měšťané dovedli k dokonalosti. Různobarevné trámy, všelijak zdobené řezbami a ornamenty, často vidíme zlacené nápisy, modlitby nebo upomínky na dávné majitele. Všemu samozřejmě vévodí honosná radnice, ta ovšem kamenná.
A na samém kraji města se řeky slévají. Přes vodu vedou dva stylové kryté dřevěné mosty. Na ostrohu mezi řekami se pne kaštan, ohromný jako tři jiné. Celý obsypaný bělostnými květy. Jenom se tak zastavit a pod záštitou zelenozlaté koruny pokojně sledovat, jak vody plynou…

Obrázek uživatele Ancient Coffee

Cum tacet, clamat

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 17: Babské ucho.

Tento kousek se odehrává asi dva měsíce po zbytku. Seznamte se s novým členem rodu.

Drabble: 

Sedí a tiše rozpráví, nocí září jen jediná petrolejová lampa. Aneta přetrhne nit hovoru a spěchá ven. Vrací se s rozmrzelým dítkem v povijanu.
„Já ho vůbec neslyšel,“ kroutí hlavou Wilhelm a dívá se na svého černookého vnuka, jasně patřícímu k otci.
„Máš staré uši.“
„A ty babské, drahá,“ řekne a vtiskne jí polibek na spánek.
Sedí v tichu, miminko ještě párkrát kníkne a znovu usíná. Aneta vzhlédne na svého muže. Rozumí jí beze slov.
„Řekni, ať to nedělám, a Lina s Frédéricem zůstanou doma.“
Odvrátí se. Mlčením křičí, rozumem sama v sobě ubíjí cit. Karoline musí odjet z Vídně.

Závěrečná poznámka: 

Mrně se jmenuje Frédéric Sternbach, křestní jméno má francouzské (jinak by byl Friedrich), ale příjmení má po mamince.

Název je parafrází věty Cum tacent, clamant. (Když mlčí, křičí. Tím, že mlčí, křičí.) Jejím autorem je Cicero.

Kam a proč Lina odjíždí? Po jejích eskapádách rodiče s těžkým srdcem rozhodli, že ji i s malým pošlou za tetou Gretou k moři. Změna prostředí jí prospěje, navíc už nebude škodit Konstantinovi (protože je to daleko, ale hlavně protože na ni na jihu dohlédnou). Původně jsem plánovala, že odjede Konstantin (někam jinam než k moři), ale nakonec jsem se rozhodla, že si pro jednou zaslouží vyhrát.

Obrázek uživatele Remi

Zbývá pár chvil do zítřka (zůstal jsem sám)

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 25, Uhoď ho, nemá žádné kamarády!

Volně navazuje/prolíná se s včerejším Pravdu chci znát, krutou i zlou, ne lež.

Drabble: 

"Jeden z vás mě zapře," říkal, a oni mu nevěřili. Jak by mohli? Lásku v očích přemohla únava, a pravdu na rtech víno.
"Jeden z vás mě zradí," řekl, a oni mu odporovali. Všichni, až na toho, jehož slova chtěl slyšet nejvíc.
"Což nikdo se mnou nevyčká?" řekl, a nikdo mu neodpověděl. Jedenáct spalo kolem něj, Dvanactý ho hořkosladkým polibkem zradí.

"Zbyls tu sám, a ti blázni spí."
V tu chvíli nevěděl, kdo litoval víc.

Zatkli ho, odváděli, tloukli.
Šel s hlavou vztyčenou, protože svůj smysl nalezl a věděl, že to pro ně umírá.
Přesto si nikdy nepřipadal tolik sám.

Obrázek uživatele TQ-PoN

Střípky San Piega

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji si č. 27 - Soutok

Drabble: 

V televizi nic nedávali. Nechal jsem běžet Liverpool a vyšel ven na balkon.
Ve vzduchu byl cítit čpavek a cukrová vata. Opřel jsem se o zábradlí. Smrákalo se. V povzdálí za sídlištěm a soutokem Labe s Chrudimkou se rozprostíral. Cirkus.
Dopadla na mě samota.
Zavřel jsem oči a – vzpomněl si na Ninu. Neměl jsem to dělat. Povolit emocemi stažený obličej nebylo jednoduché. Trvalo to.
Sáhl jsem do kapsy u tepláků a chvíli si pohrával s telefonem a s myšlenkou ji zavolat. Nakonec jsem vytočil jiné známé číslo.
Doufal jsem, že Klenot bude mít čas. Dneska bych ji opravdu potřeboval vidět...

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Rya

Jak byly čarodějky

Úvodní poznámka: 

Preventivně náhradní drabble na téma "...a zbytek je historie", protože si nejsem jistá, že to dobře chápu a že je v předchozím vidět.

Varování: 

Řeči o (normálních!) sexuálních vztazích.

Drabble: 

Jsou čarodějky, povídali Machovi, potřebujeme sluchátko, kdyby vítr rozfoukal oheň, Pažout řekl, jsou čarodějky, potřebujeme sluchátko, kdyby došlo pivo, sluchátko prohlásilo, že není hasič ani pivní kurýr, a Machová se zeptala, s kým teda? Sluchátko řeklo, s chlapci, těm pivo nedojde! Pili tedy pivo, načež se sluchátko optalo, než jsem vás potkalo, byli jste normální? Zeptali se sluchátka, jak to myslí, a sluchátko odpovědělo, sexuálně, ne asi! Pažout zbrunátněl a zařval, když se mají dva LIDI rádi, hluchadlo, je to naprosto normální! Ale Horáček se usmál a řekl, jasně, až do koček a lednice, a dál už je to historie!

Závěrečná poznámka: 

Legendární a epická, dodal ještě!

Obrázek uživatele Eillen

Domov

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Téma: Ta obloha nespadne!
NESOUTĚŽNÍ bez nároku na bod

Já si prostě potřebovala napsat ještě jedno drabble.

Drabble: 

Když přišli o svoji domovskou planetu usadil se v jejich srdcích žal. Tak hluboký, že jej cítili i ti, kteří se narodili až později.

Když narazili na své druhy z jiných planet, do jejich života se opět vrátil smysl. Nakonec bylo druhů sedm a každý se vyznačoval jinou barvou.

Když společně nalezli planetu, na které vystavěli chrám, měl si každý rod vybrat místo, které bude jejich domovem.

Dlouho hledali to správné místo, ale nedokázali žádné vybrat. Báli se, že by opět přišli o svůj domov. A tak zvolili místo, které nezanikne, nespadne.

Černý dračí rod si zvolil věčnou hvězdnou oblohu.

Závěrečná poznámka: 

Existuje sedm dračích rodů, které rozeznáte podle jejich barev. Černý rod pocházel z planety, která zanikla a pocit ztráty domova si od té doby nosí sebou. A právě pro strach, že by se historie mohla opakovat nakonec tento dračí rod odmítl mít na dané planetě své pevné místo. Svým způsobem se tak pasovali do role strážců dané planety.

Obrázek uživatele neviathiel

Rozchod

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ, neoficiální téma Ta obloha nespadne!

Předchozí: Spasitel
První: Úřední záležitosti

Drabble: 

Roman balí nástěnku do složky pro státní zastupitelství. Je načase opustit bezpečný dům.
Odnesu hrnky do kuchyně. Potřebuji nabrat dech a síly. Tenhle den ještě neskončil.
Kroky.
„Stále máš na sobě telepatickou pojistku,“ řekne Adam.
Málem upustím hrnek.
„Tu už zrušil Fajermon, když se mi hrabal v hlavě.“ Nádech. „Pokud mě už nechceš nikdy vidět, pochopím to. Hrabat se v hlavě tobě mně nedělalo radost.“
„Nemohla jsi jinak. Příliš ti na mě záleží, že?“
Vydechnu. Zavřu oči. Přikývnu. Doufám, že odejde.
Najednou se ke mně přitiskne celým tělem, mám jeho ruce vlasech, jeho rty na svých.
Tenhle den ještě neskončil.

Závěrečná poznámka: 

KONEC

Jsme na konci! Nevěřila jsem, že se sem někdy dostanu a kolikrát jsem si nadávala, že jsem radši nepočkala na příští Padesátku.
Na konec jsem se dostala díky mým věrným čtenářům, kteří vydrželi až do konce a bez kterých bych se na příběh nejspíš vybodla v polovině dubna - a to Aries, Apatyce, Dede, HCHO, Kitsune's Sun a Toře (podle abecedy).
V neposlední řadě také TR/ST za hudebního průvodce.
Děkuji vám!

Obrázek uživatele netopýr budečský

To jsou hlásky!

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma 19 - Hlasy

Drabble: 

Člověk slyší zvuk o frekvenci mezi 16 Hz a 16 kHz. Oproti jiným zvířatům je to docela málo. My netopýři pokrýváme několik desítek kHz!
Nejen echolokováním, ale to bývá nejvíce slyšet. Například netopýr rezavý zvládne vyvinout hlasitost 150 dB. Což je srovnatelné se starující stíhačkou.
Netopýři rezaví mají relativně hluboké hlásky. Pohybujeme se od 20 kHz výše, nejčastěji kolem 25 kHz. To už neslyší ani malé děti a výborným sluchem.
Pipouši, neboli netopýři rodu Pipistrellus, jsou někde v polovině škály - plus mínus 45 kHz.
Úplně na konci máme vrápence. Ti se pohybují někde okolo 100 kHz.
To jsme frajeři, že?

Obrázek uživatele Sothis Blue

Pocity

Úvodní poznámka: 

Téma: Soutok

Poslední BJB, letos po mnoha letech s plnou účastí... i když párkrát pozdě.

Org.: Pokud tam ještě žádný bod nemám a poslední řádné téma jste mi taky neuznali, tak prosím o obodování, jinak netřeba.

Drabble: 

Ostych, když byl dočasně pověřen vedením palácové kanceláře, přestože tu byli služebně starší a zkušenější kolegové.
Překvapení, když předal Patricijovi životopisy uchazečů o místo tajemníka a Vetinari ho požádal ještě o jeden.
Rozhořčení, když zástupci cechů zbavili Patricije úřadu za nedostatek válečného nadšení.
Škodolibost, když strážci zjistili, že Vetinari ve vězení není.
Zmatek, když dostal naprosto nečekanou ránu.
Pobavení, když ho Patricij za odeslání těch zpráv nazval zrádcem.
Starostlivost, když si všiml, že se Vetinari o svou hůlku začíná doopravdy opírat.
Zklamání, když slyšel, že v domácnosti pro něho zaměstnání nemá.
Teprve tehdy se jeho pocity slily v jediný cit.

Závěrečná poznámka: 

To se fakt nedá, když člověku furt v hlavě hučí Svěrákovo „jsou to koně mí, soutok oněmí". Pak jsem chvíli přemýšlela nad křížovkářským soutok - stok, to by se určitě dalo krásně využít (zvlášť v Anhk-Morporku), ale nápad z toho nevzešel. Tak tu místo toho máte tenhle cajdáček a pápá.

Obrázek uživatele Strýc Zmarchrob

Nic se nestalo

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma Biootec
Ale jsem nesoutěžní identita

Drabble: 

PŘÍSNĚ TAJNÉ!
Určeno výhradně do rukou Otce v hlubinách!
Neoprávněná manipulace bude nejpřísněji trestána!

...následně se tým inspekce pokusil nezdařenou operaci zakrýt obviněním a odsouzením jednoho z řadových pokušitelů zapojených do projektu. Prokázal však ukázkovou neschopnost a cíl se o jejich úmyslu dozvěděl. Zlovolně odmítaje svůj úděl obrátil se na nejmenovatelná místa a pekelné spravedlnosti unikl.
...
Vzhledem k angažmá dvou hlubokých funkcionářů bylo rozhodnuto nepoužít k likvidaci aféry metodu asanace. Místo toho bylo všem zúčastněným po důkladném výslechu sděleno, že cíl byl vyslán na "přísně tajnou misi".
...
Projekt byl následně "kvůli zásahu nižší moci" zrušen.
...
Zapojené osoby jsou nadále monitorovány.

Obrázek uživatele Krčmelound

Inbhir Theòrsa

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

nahrazuju Spustit kotvu

Drabble: 

Když takhle na rukou držel všechnu její váhu, zdála se mu o něco lehčí než před pár hodinami. O něco lehčí, než byla živá. Schovaný po mostem, schoulený k jejímu tělu čekal mlčky a bez pohybu několik hodin, než se přístav vylidní. Za soumraku přestal plakat a místo něj slzelo nebe. V počínají bouři zíral z mola do tmy, houpal ji do poryvů větru, přemítal. Nešlo jinak, byla by ho dozajista udala. Zbaví se jí, odprosí, hřích odčiní, odcestuje, zapomene. Potká jinou lásku. Když toho podzimního večera svrhl její tělo do vln, netušil, že už z Thursa nikdy odejít nedokáže.

Bouře

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

téma: Ta obloha nespadne

Srpen 1942, okupovaná Francie, někde... přibližně... asi... (ukazovátko krouží velkoryse po francouzském území, přesahuje do Anglie, Španělska (Andorru mine), Itálie a Švýcarska, křísne Německo a zastaví se v Belgii. Ostatně, je úterý).

Drabble: 

Těžké černé mraky se zdály tak nízko, že by se do nich dalo šťouchnout koštětem, liják byl tak prudký, že strhával maskovací barvu z německých tanků a hromy a blesky se sypaly skoro neustále.
"Promočená myš pro Dijonskou velrybu, jak to tam- JEJ!"
Hrom se ozval stereo zvenku i ze sluchátek.
"Dijonská velryba pro Promočenou myš. Jak- UÁ!" kromě hromu zaskřípěla židle a stůl.
"Neřikejte mi, že se po galsku bojíte, še fám nebe spadne na chlafu?"
"Hansi?"
"Ja?"
"Slyším tě nějak dobře."
"To je těmi nískými mraky."
"No ale..."
"A jsme ve druhém suterénu. Prafděpodobně jsem s části Gal."

Závěrečná poznámka: 

A teď nevím, jestli tam to téma je.

A děkuju za DMD!
Všem všemu a všechněm. Tak čau a zase příště!

Obrázek uživatele Esti Vera

Zpovzdálí

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 10 - Kočičí zlato

Narnijská pocitovka, ze které nic nevyvozuji, jen uvádím příběhy do dialogu...

Drabble: 

Děti, proč mne následujete? To nevíte, co se chystá?
Vezmi svůj kříž a následuj mne.
Prosím, můžeme jít s tebou? Půjdeme, ať jdeš kamkoliv!
Dřív než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš.
Co se děje, Aslane? Nemůžeš nám to říct? Bolí tě něco?
Vyšel ven a hořce se rozplakal.
Jsem smutný a osamělý. Položte na mě své dlaně, ať cítím, že tu jste se mnou.
Má duše je smutná až k smrti.

Lví hříva je zalitá sluncem, zlatě se leskne, davy se posmívají.
Podobně se mu mezi sebou posmívali velekněží spolu se zákoníky.
Lucie a Zuzana zůstanou.
Zpovzdálí se dívají ženy.

Obrázek uživatele zirafice

Vějička

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazení tématu č. 14 - otrávené jablko

Drabble: 

Uprostřed zahrady jablko červené,
dáreček od hada, co skrývá se v ráji.
Stačí se zakousnout, i sousto se počítá,
svede nás cestu, co bývá trnitá.
A v úsměvu širokém, faleš se tají.

Ve víře naivní teď ruka se natáhne
vždyť úsměv falešný dnes plachetka skrývá.
Po soustu jediném jas v očích pohasne.
Zapomeň na zázrak nad nímž svět užasne,
takový konec jen v pohádkách bývá.

Jablko k jablku, pokaždé znova
marná jsou příběhů varovná slova.
Když vůně mámivá k soustu nás svádí
od hada jablko vezmeme rádi.
Toužíme uvěřit, po sté jak poprvé,
že snad do dnešní už nebude červivé.

Obrázek uživatele Mir'sheb

Kdo to ví od koho

Úvodní poznámka: 

Náhrada za téma 1.4. Slepičárna (tentokrát snad jasná ve smyslu šíření drbů)

Drabble: 

“Crack se to řekl 72ce, ale přinutil ho slíbit, že dál to nikomu nepoví…”
Začínal litovat, že včera pil. Kadet ještě nevyrostl z toho vysokého dětského hlásku, co se mu zavrtával do mozku.
“...jenže 72ka vyžvaní vždycky všechno, takže to zaslechl 88čka…” ukazoval si na prstech, jak v hlavě procházel trasu, kterou po Kaminu putovala nejnovější legenda: “...od něj se to dozvěděl…”
Pomalu mu došlo, co provedl. Roztřásla se mu brada.
“Budeme mít průšvih?” popotáhnul.
Povzdechl si.
“Ne,” zavrčel, a kadet se rozzářil: “Jen dej vědět ostatním, že jste teď oddíl Kurník.”

Vážně. Budoucí elita GAR, a nedokázali zavřít zobáčky.

Stránky

-A A +A