Záblesk, tma, těsno.
„Sergeji?“
„Olegu?“
„Na co si tam sáhnul, když jsi kopal? Proč mám pocit, že jsme se zase přenesli?“
„Počkej, rozsvítím baterku.“ Současně zakřičí při dopadu světla na kostru.
„Sergeji, já už s tebou nikam nejdu. Kde to sakra zase jsme?“
„Héj, klid kámo. Asi v nějakém krytu, je to tu vyztužené rámy. Klídek, bude zase sranda.“
„Sranda? Děláš si prču nebo co? Ty se asi těšíš, ale já? Já už mám toho dost, mně už to legrační nepřipadá! V jaké jsme aspoň době?“
„To nevím. Musíme se dostat ven a zjistíme to.“
„Tvůj humor bych chtěl mít...“