DMD č. 16. pro 16. 4. 2012. Téma: Jak na pevné boky

Děsné BJB

Applejack se protahovala a chystala se na svůj pravidelný ranní běh kolem sadů.

Rainbow Dash roztáhla křídla, vyklidila oblohu nad Ponyvillem během deseti vteřin a pak se vrhla do nejbližšího rybníka, aby si dala kondiční plavání.

Rarity posnídala misku cereálií, pustila si k mytí nádobí svoji oblíbenou skupinu, která byla zrovna v módě a nožkama podupávala do rytmu.

Pinkie Pie poskakovala po cukrárně a chystala si ingredience na dnešní pečení.

Fluttershy už měla obstarané slepičky, nakrmené králíčky a teď vozila kolem domu na zádech malé ježečky.

A Twilight Sparkle se divila, kde všechny její kamarádky přišly k tak pevným bokům...

Arwen nešťastně stála před zrcadlem. „Na co je nesmrtelnost, když si musím hlídat jídelníček,“ vzdychala tiše, „s takovými boky nemůžu na žádnou korunovaci jít.“
Jako na zavolanou se otevřely dveře pokoje a s potutelnými úsměvy se objevili její bratři. „Arwen, drahá, přivezli jsme ti dárek,“ zatrylkoval Elladan. „Až od trpaslíků ze Železných hor!“ přizvukoval Elrohir. Arwen nejistě přešlápla, vtípky svých bratrů většinou nechápala.
„KORZEET!“ vykřikla oba elfové najednou, a než se stihla Arwen vzpamatovat, začali na ni navlékat kosticovou konstrukci.

„Tak?“
„Hmm, nevypadá to špatně,“ pokývla Arwen hlavou a nakrucovala se, aby viděla náhle zpevněné tělo.
Mám ráda své bratry...

Poznámka 1: Snad se vejdu do tématu...

Vztekal se. A hodně. Ale nevydal ani hlásku.
To na něm bylo nejděsivější. Vlastně na nich všech.
Jen málo lidí s nimi chtělo pracovat. Ona ano.

Teď měla co dělat.
Snažil se hodit velkým odpadkovým košem.
Kdo by čekal, že půjde jen tak zvednout?
Zařvala na něj.
Nezklidnil se, nezareagoval.
Tohle po dobrém prostě nepůjde.

Skočila k němu.
Chytila ho zezadu a tiskla k sobě.
Nakopl ji.
Zaúpěla, ale nepustila ho.
Dostala ho na zem.
Teď už ho zvládne.

Byly chvíle, kdy osobní asistence nízkofunkčním autistům rozhodně cvičila celé tělo.

A lidi kolem si zatím šeptali něco o zbytečném násilí.

Poznámka 2: Inspirováno historkami asistentů
Poznámky 3 a 4: I kdyby se někdo nechytal, googlit asi umíme všichni. Přesto pár slov mimo příběh: Nízkofunkční autisti samozřejmě nejsou jen agresivní, ale když už záchvat agrese mají, můžete je víceméně přeprat. Nebo vyklidit okolí a doufat, že to časem nebude tak zlé - což se za určitých okolností dělá blbě.
Co tichosti se týče, existují i tací, kteří se zvukově projevují (byť ne řečí), ale spousta se jich skutečně neprojevuje vůbec.

„Ehm… Jacku…“

Už když Jacka pozval, aby s ním znovu cestoval v TARDIS, měl něco podobného očekávat. Ostatně… byl to Jack.

„Ano, Doktore?“

„Proč se svlékáš?“ vyhrkl Doktor s pohledem stále zarytě přilepeným na stropě.

„Není to očividné?“

„Není. Alespoň ne mně,“ opáčil Doktor. „Jacku, poslyš…“

„No tak,“ nenechal ho domluvit Jack. „Hele, podívej se na to takto. Potřebuješ vytvarovat boky a toto je ten nejpříjemnější způsob, jaký znám. Běhání samotné všechnu práci neudělá.“

„Na mých bocích není nic špatného!“ Zapomněl rázem Doktor na předchozí téma.

Jack se pousmál, přešel blíž a objal Doktora kolem pasu. „Mohu se přesvědčit osobně?“

Byla jsem v Aldormě zhruba půl roku, když jsem měla pocit, že nevím, proč tam ještě jsem. Všechno fungovalo skoro normálně, vztahy byly relativně dobré, jen já jsem měla ve svém srdci zmatek.

A ten kdo to všechno zavinil, se mi nechtěl ukázat. Vím, že vidět draka je věc vzácná, a to i v Aldormě, která v draky věří. A to jsem toužila s ním pouze mluvit. Nebylo by špatné se proletět na jeho hřbetu, jak se o tom psalo ve fantasy knížkách. Představa, jak bych ho nohama stiskla kolem pevných boků, mě rozesmála. Tak velkou roznožku bych asi nezvládla.

Cvičební karimatka s protiskluzovým povrchem – 349 korun.
Sexy funkční top v extra módních pastelových odstínech – 699 korun.
DVD relaxační hudby s přiloženou kuchařkou zdravé výživy – 499 korun.
Kurs pilates vedený profesionálním trenérem v renomovaném centru – 2499 korun.
Skvělý pocit z vyrýsovaného zadečku, plochého bříška a pevných boků – k nezaplacení.
Některé věci si nekoupíte. Na všechno ostatní je tu mastercard.

***

Vítejte v bankomatu České spořitelny. Prosím, vložte vaši kartu.
vllll
Zadejte pin.
XXXX
Přejete si vybrat hotovost?
enter
Zadejte částku.
1600
Litujeme, ale na vaší kartě není dostatek hotovosti. Peníze na váš účet můžete vložit na pobočce. Nejbližší pobočka je...
„**@%*!!!“

Varování: Malinko slashe
Poznámka: Nemohla jsem si pomoct. Pro zájemce jsem našla i ilustraci :D (odkaz radši až pod drabble :))
____________________________________

Peter se kriticky prohlížel v zrcadle. Měl by víc posilovat. Jeho břicho už není, co bývalo, zadek vypadá neforemně a ty boky…

„Vypadám hrozně,“ poznamenal.
„Vypadáš skvěle,“ odvětil Matthew.
„Promiň, ale ty mě nevidíš!“
„Mám ruce, brouku,“ ušklíbl se Matt.
„Ale… i tak,“ zamumlal Peter.
„Seš horší než ženská!“
„Kdybych, alespoň mohl-“
„Ne!“
„Vždyť nevíš, co jsem chtěl říct.“
„Vím.“
„Ale když, ono to vypadá tak dobře a moje boky jsou tak-“
„Řekl jsem ne.“
„A připadám si tak sexy a-“
„Netvrdím, že nejsi, ale měl by ses toho fetiše na kombinézy už zbavit.
Víš, jak těžko se to svlíká?“
____________________________________

A tady slíbený obrázek: http://www.ratcreature.net/fanart/spidey_dd_kiss.jpg

Stín noci proťal paprsek. Vrzly dveře koupelny a bosá chodidla pleskala o dlaždice. Silueta vplula na koberec. I pleskot zadusila modř a obrysy Velké medvědice na obloze. Jenom temná silueta se jemně rýsovala proti temnému oknu mléčné dráhy. Celá jako by jen zářila. To drobné, kapky vody na kůži jemně světélkovaly. Štíhlá, nahá postava se prosmekla pokojem. Než ulehla, ještě trochu drobně zářila. Bílé prostěradlo kopírovalo její postavu. Další se vzneslo a polokoule napjaly šapitó cirkusu a cudně jím zakryly i její pevné boky. Jenom rytmické nádechy a výdechy hýbaly v ten moment celým tím světem. Prostěradlo ji příjemně chladilo.

Varování: Toto drabble neobsahuje pointu.

Jsou srdce dobrá a jsou srdce špatná. To věděla.
Jako by za ní někdo stál. Prudce se otočila. Nikdo.
Času ubývalo.
Tohle byl její domov. Tady špatná srdce nevzkvétala.
Pečlivě kámen očistila a zasadila ho na místo.
Jednotlivé části do sebe musely zapadat, aby byly boky pevné.
Poodstoupila. Osmnáctá mohyla v řadě čekala.
Dnes večer se před vrátky Svatého háje, kam je zapovězeno vstoupit, objeví nové srdce. Někdy přemýšlela, odkud přicházejí.
Odváží se pro něj teprve až odejdou.
Pak ho láskyplně vezme do dlaní a vloží do vrcholu mohyly.
A jestli to bylo dobré srdce, semeno do něj vložené vzklíčí.

Tentokrát se hrdinská výprava sešla pouze v dámském složení. Dívky toho využily a místo složitých bojů, výzev a konfliktů se posadily pod strom v sadu a začaly probírat témata, která by se před mužskou částí společenstva styděly vytáhnout. Přišla také řeč na správnou péči o postavu.
„Na pořádný svaly není nic lepšího, než kroužkovka,“ radila trpaslice.
„Já myslím, že když člověk dostatečně jí, vyvine se tak akorát,“ mínila naopak hobitka.
„Ale kdepak, jediný správný způsob, jak dosáhnout pevné postavy je racionální strava a dynamické obměňování různých zátěží,“ nesouhlasila elfka.
„Teda holky, já nechápu, že to furt tak řešíte,“ řekla Jabloň.

Přepravit přes jezero nějaké zvíře, dar pro zoo? Žádný problém.
Ale když jsme to zvíře konečně spatřili, zhrozili jsme se. Jak na loď dostaneme takovou horu masa, rohů a chlupů? Musela vážit nejmíň tisíc liber.
„Kam to dáme?"
„Na příď určitě ne, to bychom šli rovnou čumákem pod vodu. Záď, stejný problém. Doprostřed."
„A vejde se vůbec?"
„Ale ano, jen bude stát prakticky na bortech. Žádný strach, tahle kocábka to vydrží."
„Tak ji držte. A vyvažujte!" Popadl jsem provaz, který mělo zvíře uvázaný okolo krku, a dal mu najevo, co po něm chci. A tak, pomalu, vešel jak na loď.

Řekla bych, že je drabble nevhodná pro osoby mladší 12ti let.

When I met Johnny Weir, I almost got fooled by the make-up, the delicate features, the high-heels. He could pass for a woman. Maybe that's why it was easier for my brain - I could almost imagine kissing him without feeling guilty.

When I did kiss him, there was no guilt, just desire. He felt nothing like a girl… His seemingly smooth face scratched with tiny stubs, his leg-hair tickled. His hips were firm and narrow - fucking him without our hipbones clashing took some practice.

Johnny was a man - and the sex was better than anything I had ever experienced before.

pozn.aut.: Věnováno Kleio a všem dalším nadšencům pro historii

Thutmose právě dokončoval Achnatonovu sochu. Už zbýval jen poslední záhyb na bederní roušce, když…
„U Setha… chci říct u Atona!“ vykřikl Thutmose. Práce byla zmařená. Celý bok sochy se ulomil.
„Tohle nepůjde opravit,“ zoufal si Thutmose.
„Mohl bys urazit kus i na druhý straně. Alespoň by všichni nevěděli, že má boky jako ženská,“ poznamenal pomocník.
Thutmose ho zahnal. Pak se chopil dláta. Ještě není vše ztraceno.

„Zase busta?“ otázal se Achnaton rozmrzele.
„Ano… busty jsou moderní,“ kývl Thutmose.
„Nu, ty jsi odborník. Je-li to tak, musíme jít s dobou,“ kývl Achnaton.
Thutmose si oddechl.
A pustil se do busty Nefertiti.

Pokud jste na tom tak špatně, že nevidíte ani na zadek koně jedoucího půl metru před vámi, tak... Budiž vám země lehká. S tímhle do světa bojů muže proti muži zkrátka neprorazíte. Pokud si ovšem nezajistíte oporu v podobě dvou ochotných a šlechetných mužů ve zbroji. Stačí přivázat vašeho koně z obou stran ke koním spolubojovníků a hned jsou na světě pevné boky, které vás provedou každou bitevní vřavou. Samozřejmě nikde nemáte zaručeno, že se z boje vrátíte celí, a že tím vašim spojencům dopomůžete k slavnému vítězství, ale znáte to: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.“

„Sweetie, darling!“ Edina vplula do kuchyně jako galeona Jejího Veličenstva – velkoryse, kolébavě a celá zamotaná do plachty. „Speciální gáza,“ rozzářila se. „Z Japonska. V hubnutí momentálně nejvíc trendy. Pryč s cvičením! Revoluce!“ A natáhla se pro čokoládu. „Byla jsem takhle celý den. Cítím se štíhlá. Velice japonsky štíhlá. Tohle je za odměnu.“ A ukousla si.

Patsy se zahalila v posměšný oblak cigaretového dýmu. „Já nehubnu. Držím si svých čtyřicet kilo. Nejedla jsem od roku 1973.“

„A vypadá jako kostlivec.“ Za významného pokašlávání prošla kuchyní astmatická Saffy. Eddie se po své jediné dceři div neohnala. „Kostlivec?“ zaječela vztekle. „Kostlivec??! Ale hubená!“