„Hnedka jsem věděl, že s tím klukem nejni něco v pořádku,“ mudroval stařičký Luchino, místními přezdívaný Gepard, „však jsem to povídal hned. On je tu na nás totiž nasazanej!“
„Minkia,“ poskočil na židli pekař Federico, „Jako odtamtud?“ Píchal prstem do vzduchu, až se mu rozkývala mucholapka nad hlavou.
„Však jsi ho neviděl, jak tu šmejdí s tím přístrojem? Všechno fotí, holomek promítačská! Sympozium v Syrakuzách? Tákhle!“ hrozil revmatickou paží svůdník na odpočinku, až se celý pobryndal grappou.
„A já mu dal ty nejkřupavější rohlíčky!“ zaplakal pekař.
„Pchá, ten je zvyklej na jinačí. Jedna velká žranice je to tam nahoře! Darmošlapové!“