Jela si v kočáře, zabalená v plyši a sametu. Kdepak, ta si u na mě ani nevzpomene. Na zimu jsem jí byl dobrý, aby nebyla sama. Teď vyšlo slunce a ona frnk - a je pryč.
Dveře do suterénu se otevřely a objevily se v nich dvě ženské postavy:
„Vedu Mimi. Prosila, abych ji vzala za tebou.“
„Můžu tu zůstat?“
„„Třeba navždycky, když budeš chtít.“
„Miluji tě, Rodolfo!“
Když ji k sobě přitiskl, na několik okamžiků ho zaplavilo dokonalé štěstí.
Pak se ale její tělo otřáslo záchvatem kašle a ochablo.
Vrátila se k němu jen proto, aby mu zemřela v náručí.
Fandom: La Bohéme (právě jsem se z té opery vrátila, tak mě to inspirovalo...)
