DMD č. 30. pro 30. 4. 2018. Téma: Se mnou odejde zákon

Obrázek uživatele Owlicious

Kniha zákona

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tohle jsem nezvládla napsat v termínu, kvůli zdravotní indispozici. Ale nešlo to nechat nenapsané. Tak aspoň nesoutěžně.

Díky všem za krásný, psavý a zamýšlecí duben!

Drabble: 

Dobré a zlé.
Nikdy mu nepřišlo nijak těžké mezi nimi rozlišovat.
Hospodinův kult byl dědictvím. Tím jediným, které kdy fungovalo.
Proto se rozhodl opravit chrám.
Z dávno zapomenutého zákoutí mu velekněz přinesl knihu.
Tehdy zjistil, jak se mýlil.
Šok se rychle přetavil v to jediné, co ještě mohlo pomoct - pokornou lítost.
Ta dokázala posunout neodvratný rozsudek.
Chtěl, aby ta slova - hypotézy, dispozice, sankce - jasně slyšel celý národ.
Požehnání i zlořečení. Zaslíbení i hrozby.
Jejich přísahu zpečetil prachem rozemletých olářů model.
Když se v další generaci najde někdo, kdo půjde v jeho stopách, zkáza nepřijde.
Naděje Judska zemřela spolu s ním.

Obrázek uživatele a.j.rimmer

Vize

Fandom: 
Drabble: 

Most, laserpal, voda, bolest, smrt.

Zase ta hrozná vize. Ale copak už neviděl horší? Války zuřící napříč známým vesmírem, zotročování, klonování lidí a snad i zánik celé lidské rasy. Jediná možnost, jak se tomu vyhnout, je Zlatá stezka. Musí pokračovat. Věděl to už jeho otec, Paul Atreides, když se po ní vydal. Přece ale i zaváhal, když se odmítl stát tím, čím byl teď jeho syn. Tyranem s tělem písečného červa, kterého je je tak snadné nenávidět a tak těžké pochopit. Neviděl svoje vrahy, ale věděl, že přijdou. A s ním odejde zákon. Ach, Hwi!

Most, laserpal, voda, bolest, smrt.

Závěrečná poznámka: 

Drabble je ze světa Duny, konkrétně knihy https://cs.wikipedia.org/wiki/Bo%C5%BEsk%C3%BD_imper%C3%A1tor_Duny.

Obrázek uživatele Tess

Blankets and Chocolate and Fairytales

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.
To to uteklo. Taky máte takový nepříjemný pocit definitivna, když vkládáte poslední drabble? Já vím, teď bude květen, měsíc čtení a komentování, ale to není tak úplně ono.
Jak s Ostrovy tak s Missiles & Magic se mi povedlo příběh uzavřít. Myslím. Oproti Ostrovům jsem tady přesně věděla, kam mířím a témata mi zajímavě pomáhala /házela klacky pod nohy /nutila do objížděk. Zajímavé to bylo. Tak tedy... poslední. Letos.

Drabble: 

Risa came to strapped in her seat. Then noise started.
She looked around. The team was here, complete. Her shoulder got a new white patch, the knife still in. She could feel it.
Good.
Or bad. She could feel it.
Tiger was sitting on her right, watching her carefully...
“I am fine,” she said.
“Of course ya are,” he said.
Her fingers were wet and slick. Blood was dripping down.
“You know my blood group, right?”
Tiger nodded.
The helicopter lifted off the ground, taking her away and leaving chaos that is evil behind.
“I’m fine.”
“Yer safe.”
She was.

Závěrečná poznámka: 

<<< Předchozí
Začátek

Pro zajímavost:
Začátek loňského seriálu (cca 6 měsíců před začátkem mého letošního):
Risa (psáno mnou) | Maddie (psáno Blancou)
Letošní Blančin seriál ze stejného světa, cca 13 let před

Obrázek uživatele Blanca

Hail Mary

Drabble: 

For a moment Aminah basked in the rare appreciation.
But even through it – maybe because of it – she realized what needs to be done.
Not without hesitation.
This place was a home to her for too long.
Could she really believe it was wholly evil?
It didn't matter. There was little choice.
The Professor came to check on her creation – she knew he would.
They were alone.
She smiled at him and triggered a hidden mechanism.
As she did, she was tackled to the ground by Eyal, who materialized out of nowhere.
Then everything exploded in a bout of magic.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Úplné znění

Drabble: 

„Hele, je to nutný?“ ozvalo se z hloučku lidí skloněných nad papírem.
„Tady,“ dotázaný poklepal na ohmatanou brožurku z edice ÚZ, „se píše, že to musíme mít na papíře“
„Píšou, že musíme mít jednatele. Kdo to bude?“ zeptal se další.
„Já, byl to můj nápad a zakládací listinu píšu taky já.“
„Hele, jak ty? Na tom jsme se nedomluvili,“ přidal se třetí.
„Jó, hlasovat! Jednatele musíme zvolit, podle zákona,“ v hloučku to začalo vřít.
„Žádný volby, šéf budu já!“
„Jestli se ti to nelíbí, můžeš jít!“
„Taky půjdu, ale se mnou půjde zákon!“ prohlásil a vyrval z knížečky relevantní paragrafy.

Nešikovné maso

Fandom: 
Drabble: 

"Sem přece říkal, že se mnou odejde ZÁKONITĚ nešikovné maso pryč! To je krve! Tak ji už někdo konečně pomozte! Nemůžu se na to dívat! Asi budu blinkat! Jak vidím a slyším - holka měla stejné myšlenky! Hele , neopič se, jo?!? Místo ukazováčku má nyní na ruce zkrvavělou , fáčovou bambuli. Nechci nic říkat, ale s touhle "ozdobičkou" jí to pude ještě hůř! No - neříkal jsem to! Holka, takhle mě opravdu nedrž! To dopadne katastrofálně! Haló, vemte mě někdo od té nebezpečné holky! Nejen , že má v plánu sebedestrukci, ona chce zničit i mě! Ona neví, že nože dětem do rukou nepatří?"

Poslední slovo

Fandom: 
Drabble: 

"Ano, odejdu. Ale se mnou odejde zákon. Se mnou zmizí řád a všechny pravidla. Park se rozpadne v naprostý chaos a všechno se zhroutí jako slonovinová věž, která vás pohřbí ve svých troskách."
Muž ve smokingu se na svého oponenta díval tvrdým pohledem ve vrásčité tváři: "To jsou kecy, Forde, nejste žádný spasitel, žádný bůh. Jste jen unavený starý inženýr, který odchází na zasloužený odpočinek. Nic víc. Prohrál jste, protože nebyl způsob, jak byste mohl vyhrát."
"Vy jste skutečný zmetek, Williame."
"Ale no tak. Vždyť nebýt mě, neměl byste žádný park. Tak pojďte představit našim hostům vaši poslední velkou hru."

Obrázek uživatele Profesor

Omnia tempus habent XXXIII.

Úvodní poznámka: 

Předchozí zde.

A je to. Příběh operace Ticho po pěšině dospěl třicátou třetí epizodou ke svému závěru. Daniel a jeho přátelé se se svými věrnými čtenáři loučí. Na viděnou za rok.;-)

NESOUTĚŽNÍ dárek pro věrné čtenáře.:-)

Drabble: 

"Danieli...," vydechl Vraspír a v jeho hlase znovu zazvonil smích. Opatrně pohladil Daniela po rameni. "Přivedu ostatní."
"Počkej... Slyšel jsem tě zpívat...," řekl Daniel přerývaně. "Hymnu kadetů... Potom hymnus tunelů, přivolal mě."
Vraspír se uchechtl. "Tu jsem napsal, když jsi byl tenkrát v kómatu. Neříkej Jaroslavovi, že tě zpět přivedla moje písnička. Nepochopil by to."
Daniel se bolestně pousmál, jeho obličeji ten pohyb vadil. "Prosím... Je ochránce. Jako ty," žádal Vraspíra slabým hlasem.
"A oba strážíme to stejné," překvapivě neodporoval Vraspír.
"Prosím...," šeptal Daniel.
Vraspír pochopil nevyřčené. Zákon Danielovy prosby před ním jediný nikdy nepukl.

"Chce tě vidět," oznámil Jaroslavovi.

Závěrečná poznámka: 

KONEC
Obrázek uživatele Owes

Mít sloní paměť

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Pro ty, kterým by se tento konec zdál málo nadějeplný či pozitivní, má řešení Brumbál a jeho záhony. :D

Drabble: 

Citronáda se leskla v oroseném džbánu.
Seděli v rozkvetlé zahradě malebného venkovského sídla.
V parném letním dni měli na hlavách slamáky a rukávy košil vyhrnuté.
„Ty cukety jsou vážně dobré, Albusi.“
„Děkuji, Severusi. Už jste si všiml nového záhonu u studánky?“
„Krvavé lilie. S čím jste je zkřížil?“
„S vlčím mákem. Impozantní, že?“
„Ano. Impozantní...“
Výraz Snapeovy tváře byl podivně napjatý. Vůbec nekorespondoval s atmosférou, kterou se Brumbál během siesty snažil vytvořit.
„Děje se něco?“
„Ne... Jen... Nevím proč, ale pokaždé, když ty květiny vidím, jako by mi srdce proklála dýka.“
„Nepovídejte... Na to se vykašlete. Dejte si ještě cuketu.“

Obrázek uživatele Lejdynka

Elegie nad ztraceným mládím

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

(No, tak jak jsem předpokládala, nedalo mi to a potřebovala jsem napsat ještě jeden drabble. Ehm. DRUHÝ DRABBLE, CHCI BODÍK JEN V PŘÍPADĚ, ŽE BY SE PRVNÍ NELÍBIL :))

Drabble: 

Umírám, nemaje nástupce. Nikdo zákon a pořádek víc strážit nebude. A byl můj úkol jeden z nejvznešenějších!

Mladí dnes již na dobrodiní nemyslí. Kde je svět, za který jsem bojoval? Zhynul!

A odešli i mí přátelé! Jeden se oženil s nějakým dlouhým bidlem, druhý hujer se na Moravu odstěhoval, třetí, slavný reprezentant ve sprintu, podlehl dopingu, a ten poslední (říkali mu prý v podsvětí Černý Nácek) tak dlouho se v hříchu pelešil, až... škoda slov.

A dokonce i můj vnuk řekl mi onehdá - dědo Míro, dneska je to vo něčem úplně jinym. Dneska frčí Marvel, koho zajímaj ňáký Rychlý šípy?

Závěrečná poznámka: 

Pardon, já nechtěla. To samo.

(A ano, možná že ten konec je trochu anachronismus, ale třeba se toho dožil :D )

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Rorico

Domů, nebo pryč z domova?

Fandom: 
Drabble: 

Setník Lucius Varo se ohlédl.
Díval se na krajinu vlnící se k obzoru s pastvinami a lesíky. Patnáct let zde žil, sloužil Říši. A nesnášel to tu. Vadil mu studený déšť a vítr, bláto a ledové moře. Jenže teď, po všech těch letech, už si svůj život bez těchto vjemů neuměl představit.
Kdo ví, co teď s tímhle místem bude. Co s ním ti barbaři provedou. Už to neměla být jeho starost, ale přesto byla.
Přemýšlel, jaká mu po těch letech bude připadat rodná Cappua. Byl to zvláštní pocit, opouštět Británii. Konečně šel domů, a také domov nechával za sebou.

Závěrečná poznámka: 

Legie vojáků Římské říše přišly do Británie roku 43 n. l., ostrov postupně z větší části ovládli a téměř čtyři století spravovali jako provincii Britanica. Jejich pobyt zde měl na další vývoj ostrova znatelný vliv a rovněž množství světově známých památek upozorňuje na toto období Britských dějin. Závěr "Římské Británie" přišel na přelomu 4. a 5. stol. n. l. viz. citace z Wikipedie:

"Od konce 4. století se stupňovaly útoky barbarů na Británii, jelikož zde umístěné vojsko nepostačovalo k zabezpečení efektivní obrany. V roce 406 se armáda vzbouřila a ze svého středu postupně vybrala tři uzurpátory. Poslední z nich, Konstantin III., se prohlásil císařem v roce 407. Zbývající vojáci britské posádky se pak přeplavili do Galie a nikdy se již nevrátili. Zatím barbaři podnikli nový útok v roce 408, avšak zdá se, že byli odraženi místními obyvateli. Romano-Britové poté požádali o pomoc západořímského císaře Honoria. Podle Zósima jim ovšem císař poslal dopis, v němž je vybízel, aby se spoléhali sami na sebe. Na ostrově se vzápětí rozhořela občanská válka. Po zániku římských vojenských a civilních struktur, převzala jednotlivá města výkon administrativy a spravedlnosti do svých rukou, což vedlo k rozštěpení Británie mezi lokální vládce, usilující o zachování římských vzorů a zvyklostí."

Co se asi mohlo honit hlavou prostým vojákům a lidem, kteří se cítili být víc Římany, než Brity, nebo těm, kteří si nebyli tak zcela jistí, jsem se pokusil nastínit v drabblu.

Děkuji všem kdo mi letos věnovali svou pozornost a četli mé povídky. Bylo toho mnohem méně, než loni, popravdě jsem to letos psal vyloženě pro potěšení a ne jako challange. I s tímto jiným přístupem jsem si ovšem užil i tento ročník a velmi se těším na další. Tak zas za rok :)

Obrázek uživatele Owes

Mít toho dost

Úvodní poznámka: 

Odehrává se ve chvíli, kdy je dávno po všem. Tohle už žádná koťátka a růžové slony neobsahuje. Je to závěr, k němuž by Severus podle mého názoru dospěl, pokud by všechno přežil. Pamatujete si tu stařenu na Obrtlé ulici? Pokud ne, zde a zde je malé připomenutí.

Drabble: 

Obrtá ulice byla jediným místem, na kterém se nepodepsal vzestup Pána zla, jeho pád, návrat i definitivní odchod. Té ulice se nedotýkalo vůbec nic. Čas plynul po jejím dláždění jako voda po skle a Druella Blacková byla stejně seschlá jako před dvaceti lety.
„Kdysi jste mě odmítla, vzpomínáte?“
„Přišel jste příliš brzy.“
Položil na stůl naditý měšec a přijal od ní křišťálový pohár s rudou tekutinou.
„Nebudu si pamatovat nic?“
„Absolutně nic. To vám slibuji.“
Přikývl a napil se.
„Poměry v Bradavicích se teď poněkud rozvolní,“ utrousila jedovatě.
„To už mě netrápí,“ usmál se upřímně.
Rezavý řetěz bolestných vzpomínek povolil.

Karty profesorky Trelawneyovej

Úvodní poznámka: 

Epilóg. Napísaný, pretože profesorke Trelawneyovej sa vôbec nepáčilo, že by malo byť dielov práve trinásť. Zároveň sa láskavo ponúkla, že v epilógu zahosťuje.
Čo všetko sa vlastne zmenilo? - Ako vždy, veštica má pravdu, len ak nesúhlasí sama so sebou.

Prvý diel série: Albus Dumbledore má svoje dôvody
Predchádzajúci diel: Potterov návrat

Drabble: 

Čajové lístky klesali ku dnu. Voňavý dym sa ovíjal okolo šálov. Sibylle Trelawneyovej slzilo tretie oko.
Osud je náročný služobník. To mi naznačil už dávno. Vraj ak si ho nebudem všímať, odíde a s ním aj zákon. Nastane chaos. Tí hluční netušia, že ich chránim.
Pazúrnaté prsty rozkladajú karty. Tú novú sadu, na jej vkus príliš modernú. Je to posadnutosť. Šialenstvo.
Obor. Lev, čo preskakuje čepeľ. Turban zachvátený zeleným plameňom. To nedáva zmysel. Goblin na kameni. Čokoládová žabka. Sibylla sa zarazila. Karta, čo neguje všetky ostatné?!
Vzápätí uľahčene vydýchla. Pikový mladík a srdcový mladík. Aspoň niečo bolo na svojom mieste.

Závěrečná poznámka: 

...a týmto končím svoje tohtoročné pôsobenie v DMD.

Chcem sa krásne poďakovať všetkým, čo čítali a komentovali nielen túto sériu, ale aj ostatné moje drabble. Práve vďaka komentárom a plodným diskusiám ma bavilo písať, a písať, a písať stále ďalej.

Vďaka, že ste mi spríjemňovali moje prvé DMD! Séria "Albus Dumbledore má svoje dôvody" ma chytila a verím, že sa k nej o rok ešte vrátim.

Zatiaľ dovidenia!
P.S.: Draco dormiens nunquam titillandus

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Odjezd z tábora

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dřívější odjezd z tábora je věc velmi smutná...

Drabble: 

"Zvládněte to tady," objímám Značku.
"Srdíčko, opravdu musíš odjet?" zadržuje Značka slzy.
Brečím.
"Bohužel. Chtěla bych zůstat."
...
"Švestko, zbytek peněz je v zásobovacím stanu. Jinak...," předávám kolegovi svazek táborových bankovek.
Švestka se na mě usmívá:" Jo, neboj, to dáme."
...
Objímám žabičky, vlčátka, skauty, vedení, některé dvakrát.
Koukám na ohňostroj, který je tak trochu na moji počest. Všichni jsou na lodích a křičí AHOJ! přes potemňelou hladinu.
...
Otáčím se a snažím se zahlédnout kousek stanové plachty.
"Už musíme jet!" volá na mě mamka.
Zase brečím.
"Užijte si zbytek tábora! Snad se to beze mě nezhroutí," šeptám a odjíždím vstříc novým zážitkům

Závěrečná poznámka: 

Takže... Hrozně rychle mi to uteklo! Musím hrozně poděkovat KaTužce a Nifredil a všem, kteří se na organizaci DMD podíleli. Dík patří i všem, kteří četli, a hlavně těm, kteří komentovali. I díky vám jsem to nevzdala, i když jsem několikrát chtěla.
DMD úplně zlomilo asi tříleté (možná delší, nevím to přesně) období, kdy jsem dohromady nenapsala skoro nic, co by za něco stálo. A během tohoto dubna jsem téměř každý den vypotila jedno (i dvě nebo tři) drabble. Takže díky moc vám všem a snad mi to vyjde příští rok!

Obrázek uživatele saasa

Lynč

Fandom: 
Drabble: 

"Vy všichni, co tady stojíte, zíráte a za zády svíráte kameny, mě znáte. Každý z vás už mě někdy požádal o pomoc. Tobě, Radvane, jsem hlídal stádo. Tobě, Gwen, jsem učil syna šermovat. Vy všichni ze samot jste pravidelně chodili žebrat, abych vám pomohl od kdejakého výplodu vaší představivosti. A teď se, kurva, všichni tváříte, že vám proklínám krávy a šoustám ženy? Opravdu stačí, aby se pár z těch vašich tupých hlav ožralo, vytáhlo v hospodě staré báchorky o vědmácích a chcete mě napichovat na vidle, nejlépe hořícího? Ať je po vašem, já půjdu. Brzy mě ale vystřídají Foltestovi žoldáci."

Obrázek uživatele Erendis

Dvojitý chaos

Fandom: 
Drabble: 

Ty pozornější z nás si všimnou horečnaté aktivity domácích, občasných cinknutí a následných hlášení: „Právě vyjeli,“ „Jsou tu za hodinu,“ či „Projíždějí Netolicemi.“
Posledním signálem k strategickému ústupu je brumčení auta na dvoře.
Protože z něj se vynoří dva malé postrachy, bez milosti převrátí vše naruby, naplní dům řevem, a kdykoli nás vidí, snaží se nás muchlovat. "Jé, kočička!"
Dobrovolné vyhnaství trvává dva dny či více.
Ty odvážnější provádí po večerech průzkum domácího terénu. (A taky mají hlad.)
Ostatní opatrně přikráčí, až když zvuk odjíždějícího vozu bezpečně zahlásí, že vládci chaosu jsou pryč a k nám se zase navrátil řád.

Závěrečná poznámka: 

Uf.
Nebudu popírat, že ke konci jsem měla jednu krizi za druhou.
Děkuji všem za povzbudivé komentáře a omlouvám se všem, jejichž drabblata jsem pro nedostatek energie jen přečetla a neokomentovala.
DMD zdar!

Obrázek uživatele Lady Aludnev

Jistota

Fandom: 
Drabble: 

S ledovým klidem vytáhl ze stolu kus papíru a pero.
Galejník se nezmění. To byla jediná věc, ve které si byl stoprocentně jistý.
Na vlastní kůži poznal tu špínu, která končila za mřížemi.
Jen matně si vzpomněl na téměř šťastné chvíle, kdy se se svou cikánskou matkou díval na hvězdy a ona mu vysvětlovala co znamenají. To bylo předtím, než na sebe oblékl uniformu a stalo se jeho povinností potírat takové jako ona.
Podvodník bude podvádět, zloděj bude krást a Javert se o ně postará.
Pokud zloděj mohl být dobrý, tak jaký měl zákon smysl?
Napsal stručný vzkaz a odešel.

Závěrečná poznámka: 

Děkuju všem zúčastněným za příjemný duben :)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele JednoDuše

Bohoslužba

Fandom: 
Drabble: 

Ne, do kostela si rozhodně nemůžeš brát autíčka“, prohlásila. „To se prostě nesluší a navíc to není psáno.“ Naslinila si prsty a upravila mu patku. „V Leviticu o autíčkách nic není. Za tohle Ježíš rozhodně neumřel.“

Už zase. Člověk se nenaděje a znova koukaj. Krev, voda. Černý, bílý. Pravda. Lež. Pleš. Věž. Než. Než se naděješ, je z Tebe farář. Rozdělovat lidi na ty, co splňujou a nesplňujou, už mě nebaví.

Bratři a sestry, U Franců mají od devíti hodin otevřeno. Přemýšlím nad tím, jak by to Bohu slušelo jinde, než v kostelních lavicích.“

Jo, holt s autíčkem odejde Zákon.

Obrázek uživatele Voldemort

Umění lži

Úvodní poznámka: 

bez nároku na bod

Drabble: 

Avery se do ředitelny vkrade skoro jako kočka. Minerva ho očekává, hůlku záměrně zcela na očích.
„Minervo, Minervo,“ řekne jedovatě přátelským tónem. „Známe se čtyřicet let a ty pořád dokážeš překvapit.“
„Ty jsi průhledný jako křišťálová studánka,“ ucedí a nepřetvařuje se ani trochu.
„Kde je Skrk?“ Mód zastrašování. Minerva protočí oči.
„Zkusíme to po dobrém – odejdi sama. Nic se ti nestane.“
„Známe se už vážně čtyřicet let,“ řekne a velice pomalu vstane od stolu. „To stejné jsem řekla tomu parchantovi. Taky jsem lhala.“
Kletbu pronese v duchu a zatraceně rychle. Avery se skácí k zemi. Kroky na schodišti se rozběhnou.

Obrázek uživatele Akumakirei

Kam pádí železný kůň

Úvodní poznámka: 

Bez bodu.

Drabble: 

Medově kaštanová se v sluneční záři třpytí. Drsné sukovité prsty plné mozolů přejíždí po krátké srsti, něžně hýčkají každý chlup, každý záhyb a sval statných koní. Valaši netuší, čím se dnešní den liší, ale cítí pánův nezvyklý smutek, proto neklidně dupou a frkají.
Zato starý Nedobyl dobře ví, co je dnes jinak, jenže kdyby to svým koním řekl, stejně by nerozuměli. Dnes slavnostně otevírají tu zpropadenou dráhu a jásot cizích řeže uši, potáhne se do Prahy, ale kam potáhne on, to už neví.
Což vlak dokáže mluvit s lidma? Ať mu říkaj, co říkaj, jedním si je jistý. Dobře nebude.

Závěrečná poznámka: 

Starý Nedobyl je forman dovážející z jiného města do Prahy a dráha ho připraví o živobytí. Já si nemohla pomoct, prostě Sňatky na úplný konec :)

Chtěla bych moc poděkovat všem, kdo se u mě nějakým způsobem zastavili, ať už jen prolétli nebo i zanechali komentář, všech si vážím a který autor by neznal, jak každá reakce zahřeje u srdce :) Čtení se pokusím ještě dohonit, kam kouknu, tam krásný kousek, akorát po chvilce už hledám slova; jak chválit a neopakovat se, hrůza xD Taky klobouk dolů před organizátorkami a všemi kontrolory, jste úžasní. Duben mě po čase dokázal trochu rozepsat.

Obrázek uživatele Akumakirei

Zazdíme se v domě, vystavěls ho pro mě

Fandom: 
Drabble: 

S podivem zjistila, že se jí vůbec neklepou ruce.
Při prvním napití skoro nedýchala, jen napjatě pozorovala otcova ústa a tělem se jí rozlévala hrůza i teplo zároveň. Vraždí svého otce. A líbí se ti to.
Vraždí tyrana přímo před jeho ostřížíma očima a nikdo nic neví.
Hlas v její hlavě se kdákavě rozchechtal. Donáška přímo pod hubu, koukej, už supí do cíle!

Byla na odchodu, když ještě promluvil.
„Vlastně je to škoda, že tě nemám blíž,“ zachraptěl a trochu si promnul oči. „Ze všech těch mých hus jsi nejlepší.“
Otočila se a kouzelně se na něho usmála.
To jsem.

Závěrečná poznámka: 

Husy = čtyři dcery... Tahle už je mimo, provdaná jinam, ale "zákon"/otec, ovládající a ignorující všechny a všechno, přijel na návštěvu. Ne, s ní to taky dobře neskončí, ale toho si je vědoma.

Obrázek uživatele Carmen

Potřeba jistého odstupu

Drabble: 

Lister se podrbal vidličkou ve vlasech.
"Tsts," ozvalo se. Rimmer zapisoval cosi do formuláře.
"Směrnice 1254," pokýval chmurně hlavou.
*
Kocour si pečlivě geloval účes.
"DVA druhy gelu na vlasy? Směrnice 1762!"
*
"Zabaveno a bezpečné zničeno na základě směrnice 1763, odstavec B, řádek 5?! Kde je k čertu moje kari?!" Lister zuřivě zmuchlal formulář.
*
"Pane, to nemůžeme. Není to správné, není to hezké..."
"Smernice 812, Krytone, překvapuješ mě. Konspirace před obědem jsou zakázány."
Kryton se nadechl.

"Se mnou odejde zákon a řád! Hořce doplatíte na anarchii!"

"Za jak dlouho se ten modul vrátí?"
"Zhruba za rok. Směrnice 981 nepovoluje delší cestu..."

Obrázek uživatele Voldemort

Věštba se naplňuje

Úvodní poznámka: 

přímo navazuje na drabble Vidět Severuse Snapea plakat (traumatičtější už to nebude, slibuju)

Drabble: 

„Troufáte si teď vzdorovat?“ ptá se Raddle.
Snape vlaje, černý jako sama smrt, kterou má v očích.
„Já ano.“
„Skutečně? Co zbyde z druhé lásky?“ ušklíbne se ministr, špičkou boty postrčí tělíčko.
Obloha potemní, odboj se semkne kolem duelantů.
„Avada kedavra,“ mávne Raddle hůlkou.
„Tibi parento!“
Smrtící kletbu zachytí úponky mlhy sápající se po svém cíli.
„Bez mých pravidel kouzelníci padnou,“ sípe zločinec skrz cáry, které ho pohlcují.
„Padli by s tebou. Co jiného čeká společnost, která vraždí své děti?“
Kouzlo vrcholí. Kruh přispívá svojí vůlí.
Černý muž a bílá socha. Zapraskání. Střepiny se rozletí.
Pokus o únik?
Jen smrt.

Závěrečná poznámka: 

kletbu Tibi parento vymyslel Snape osobně
latinická třetina tu není, tak musíte věřit mě ;)
sloveso parento má dva až tři významy: konat tryznu, přinášet oběť, mstít smrt, pojí se s dativem tedy tibi (tobě), Snape mstí Ithunninu smrt tím, že přináší oběť (Raddlea) v rámci pohřebního obřadu
podobnost s anglickým slovem parent (rodič) má přirozeně svůj význam
operuju ve třech jazycích zároveň, asi je to znát... :/

Obrázek uživatele Champbacca

Chaos a charakter

Úvodní poznámka: 

(mezitím zpátky ve čtvrtém tisíciletí)

Drabble: 

Jak tak Edvin seděl v křesle a trpasličí tatér mu na záda zvěčňoval loď, nechal si ještě jednou ukázat ostrov, který nedávno opustil.
Nad tropickým lesem pomalu vycházelo slunce a hromádky popela na mýtině byly vidět stále jasněji, ale to nebyla jediná změna. Ten les totiž ještě navíc hořel, velmi pravděpodobně díky pokračující bitce Dlouhého Johna, Piráta Kapitána a Dcery Piráta Kapitána o to, kdo přesně může za smolný konec jejich výpravy a prázdnou truhlici od pokladu. Kdyby tam bůh básnictví, pivovarnictví a antikoncepce pořád byl, nejspíš by svými schopnostmi dokázal šarvátku zastavit.
Ale takhle mu to přišlo mnohem zábavnější.

Závěrečná poznámka: 

První květnové téma už je tam, co bývá, a ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Dnešek

Úvodní poznámka: 

Já nechápu, že je zas konec. Teď jsem se teprv rozjela. Tolik vás mám všechny ráda. I ty, co neznám. Jo. Jsem tak ráda, že jsem se tu objevila a jevím se zde pravidelně. Samozřejmě tu budu ještě dočítat, komentovat, výběrovat a tak. Nyní nashledanou. Děkuji všem.

Drabble: 

Duben
život vždy
ve mně probudí
v žilách krev
mi rozproudí
moje sny
jako lev
hlasitě zařvou
a do vět se otisknou
dnes však
noc před Májem začíná
konec
ta bolest nevinná
beztak
událost povinná
teď zas
pro sebe jen
budu psát
bez pravidel
budu hrát
tu hru podivnou
o bytí v čase
jenž není
s napětím v hlase
před setměním
než přijde
co nebylo
a přesto stále přichází
zákon sta slov
právě odchází
i s třiceti dny
jen s mými sny
se neloučím
dnes hoří ohně
mám co říct
je toho hodně
a ještě víc
jenže
tři
dva
jedna

Závěrečná poznámka: 

(Zapomněla bych se pochlubit, že letos poprvé jsem napsala uplně všechno i s bonusy a ani jednou jsem nenahrazovala! :D :))

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Bouře v bytě zaneřáděném

Drabble: 

Už jsou tady! Ano, je to tak, Scholastika s Otíkem se vracejí z chaty. A tentokrát je zde s nimi i tchýně Bernardina. A ta hned hodnotí domácí situaci:
"Lve, ty tu máš ale binec! Smetí na zemi, prach. A větráš zde vůbec? Je tu na padnutí!"
Lev se jen červená. A Bernardina pokračuje s kázáním:
"Jsi dospělý člověk, Lve, navíc otec od rodiny. Ty sis zvykl, že se Scholastikou, když vytáhne paty z domu, tu odejde zákon! Co tu vůbec děláš celé dny?"
Lev už na nic dalšího nečeká a ani slůvkem nebrblaje se chopí smetáku, posléze i prachovky.

Závěrečná poznámka: 

Měsíc duben uplynul jak voda a další ročník DMD je za námi. Děkuji všem svým čtenářům a čtenářkám, obzvláště těm stálým a pravidelným. Těším se na setkání v dalším ročníku DMD, s těmi literárně aktivnějšími snad již zanedlouho při akci 4D na Šíleném šupleti, tedy doufám, že tato akce bude i nadále pokračovat.

Obrázek uživatele Aveva

Proč je třeba domýšlet důsledky

Fandom: 
Drabble: 

“Vyhráls,” odplivl si ďábel, “ale nemysli si, že ti to projde tak snadno!”
Mladý student odvážně vystrčil bradu: “Na moji duši nemáš podle podmínek smlouvy právo!”
“Na duši ne,” usmál se ďábel sladce, “ale dle podmínek si mohu odnést jeden z vašich fyzikálních zákonů.”
Ďábelsky se zasmál a se zahřměním zmizel zrovna ve chvíli, kdy student zoufale křičel: “Ale který?”
Student osaměl. Opatrně udělal krok. Gravitace to nebyla. Tření stále fungovalo.
A zatím se na mnoha místech hromadila energie, konečně nesvázaná zákonem svého zachování.
Když student kontroloval optické zákony, dosáhla energie nadkritického množství.
Planeta vybuchla.
“A sakra,” zaklel překvapeně ďábel.

Závěrečná poznámka: 

Není nad to si na závěr DMD ještě jednou vyhladit lidstvo ;o)

Každý dle svého

Fandom: 
Drabble: 

"Nechtěli byste tu zůstat?" zeptal se Amra, nyní už klidně nazývaný Conan, když seděli pod střechou, základna poraženého Xitlipatchla vesele hořela, vesničani se radovali a svět byl opět v klidu.
"Ne, že by to tu nebylo zajímavé," řekl Mossi, "ale..."
"Má to tu jisté nedostatky," zabručel Trins, kterému holonet docela chyběl.
"Kromě toho nás potřebují. Reprezentujeme řád a pořádek," řekl Mimas.
"A levnější rohlíky a MHD bez zpoždění," zahučela Gwen a dál Silou léčila jednoho přeživšího z Conanových mužů.
"Reprezentujeme zákon," dodal Mimas.
"No ale..."
"Ty taky. Jiný... místní. Ten náš musí pryč. Nehodí se sem," přestala žertovat Gwen.
"Chápu."

Závěrečná poznámka: 

Čiliže končíme.

Dík organizátorkám, že se to stalo.(DMD, ne, že končíme :))
Dík za komentáře.
Já veliká omluvenka za naprostý a skandální nedostatek vlastních komentů.
Mějte se!

Obrázek uživatele Giles Rigby

Už nejsme slepí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

„You may choose to look the other way but you can never say again that you did not know.“
William Wilberforce, 1791

Drabble: 

Hluk se stupňoval a s ním i bušení krve ve spáncích. Zbytečná slova se splétala v silné provazy, tepáním prázdných argumentů byly ukuty řetězy a takto vytvořená pouta zotročovala bytosti, které Bůh stvořil jako svobodné.
Přes urputnou bolest hlavy a ještě horší křeče v žaludku věděl, že vidí jasněji než kdokoliv v této místnosti. Znal slepce, kteří viděli lépe...
Vstal a promluvil jasným hlasem, který byl jeho silnou zbraní. Nikdo v jeho nemocném a útlém těle neočekával takovou vytrvalost a nezlomnou vůli.
"Obchod s otroky je zvrácený, strašný a neodčinitelný. Ať budou následky jaké budou... Nepolevím, dokud nedosáhnu jeho zrušení."

Závěrečná poznámka: 

Pokud neznáte, doplním jen citát z mého oblíbeného filmu Amazing Grace: "Každé jaro vykvetly narcisy, každé léto dozrály třešně a každý podzim William Wilberforce předkládal v Parlamentu svůj návrh."

Obrázek uživatele Leon

Správnej chlap

Úvodní poznámka: 

Děkuji všem, kteří mou malou letošní exkurzi do období Protektorátu četli, užili ve zdraví a třeba si i připomněli něco, na co by člověk neměl zapomenout.

Drabble: 

Mé činy kráčí se mnou jako můj stín.
Mé odhodlání žene mě kupředu.
Má víra jako berla mne podpírá.
Můj Bůh je můj štít.
Moje pistole jsou má jistota.
Miluji svou zemi jako syn miluje svou matku.
Až opustím tento svět, doufám, že čest zůstane zákonem.

***

František s Josefem stáli pod pamětní deskou v Morávkově parku na Prašném mostě.
Přemýšleli o muži, který zde před osmdesáti lety padl v divoké přestřelce s gestapem.
„Nosil zákon v sobě. Zákon dobrýho a špatnýho. Zákon o odvaze a cti. To už se dneska moc nevidí.“
„Jo, dneska každej radši zdrhne, aby nemusel bojovat.“

Stránky

-A A +A