Síla vůle

Seděla jsem sama a sledovala, jak se ostatní baví. Každý měl někoho s kým si užíval zbytek toho výjimečného dne. Jen já si tu připadala sama. Nikdy bych nečekala, že se to stane, ale bylo tomu tak. Creagan odešel bez jediného slova. Večer jsme se ještě společně smáli a ráno se po něm slehla zem.

Chtělo se mi brečet, ale zatím jsem se dokázala udržet. Nesměla jsem se před ostatními rozbrečet. Zvláště ne před Bheirgem, který mi byl jako otec a kterého bych tím ranila.

Navíc mi máma několikrát říkala, že se často chovám jako kluk. A ti přeci nepláčou.