Jak dostat milého do Tollhausu

Chci jít po práci do šenku, ale to by nebyla ona.
Tentokrát chce nemožné. A myslí to úplně vážně.
„Musíš! Je to hrozně důležité!“
„Madlenko, buď rozumná. Co když nás chytí?“
„Budu plakat! Hrozně moc! Asi už mne nechceš! A já nechci tebe!“
„Co se čertíš?“ vyjedu na ni. „Neřekl jsem, že to neudělám!“
Jak se ta nevinná tvářička umí rozparádit!
„Já věděla, že mě máš rád,“ zazpívá něžně její andělský hlásek, lípne mi za ucho polibek.
Kvůli ní bych šel leckam. Do války, do očistce, do Brnna.
Tak tedy půjdu s tou její zatracenou kamarádkou i do židovského ghetta.