Jedna noc o čtyřech dějstvích

Stisk krve předků se Siriusovi rozlije ve spáncích, všechna stará bolest žhne v krutém úsměšku. Svému ztracenému já slibuje, že jednou to Jamesovi dokáže vrátit.

Jamesova mysl je třeštící příboj; utíkat musí, aby se celá jeho existence nerozptýlila pod vlnou strachu. Lilyino pozdější tiché děkuju mu vypaluje do kůže přesvědčení, že si její lásku nikdy nezaslouží.

Severus cítí trpkost svého zadostiučinění, ale odolat mu nedokáže; znova se zakousne do vítězoslavné kůrky, aby přehlušil její dozvuk. Dělá správnou věc.

Remus se ve vlastním křiku znovu rodí v dlaních smrti. Potisící se snaží neptat, jestli by nebylo odvážnější přestat takovému životu čelit.