Rozmluvy ruské duše
Úvodní poznámka:
Vracíme se na vycházku.
Drabble:
Procházka se poněkud vlekla. Konstantin se otáčel snad po každém domovním štítu, zjevně nadšen, jeho doprovod, netrpělivá slečna Sternová, ale neznal historii ani jediné budovy, na kterou se zeptal, takže mlčeli. Procházka se vlekla. A vlekla... A vlekla...
„O čem sníte, Judito?“ Na boží světlo náhle vyskočila široká ruská duše.
Lepší než nic, řekla si Judita. „Chci být herečkou,“ odvětila. „A aby mě každý znal.“
„Když jsem byl malý, chtěl jsem být hrdinou. Jako Ilja Muromec,“ ruská duše pokračovala nedbajíc na ambice doprovodu. „Teď sním o tom, že si nějakého zazpívám v opeře.“
Judita zbystřila. Opera je přece také divadlo!
Závěrečná poznámka:
Je to tedy spíš „jednoho dne hrdinou“, ale témata musí být flexibilní, že jo? Prosím pěkně :D.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Konečně našli téma
Konečně našli téma
Je to tak.
Je to tak.
Tak nakonec si budou mít o
Tak nakonec si budou mít o čem povídat :-)
Otázka je, jak dlouho jim to
Otázka je, jak dlouho jim to vydrží :).
Kosťa rád mluví o sobě, co?
Kosťa rád mluví o sobě, co? :D
How dare you takhle jít po
How dare you takhle jít po Kosťovi? :D
Jé, tohle mi uteklo, to jsem
Jé, tohle mi uteklo, to jsem ráda, že jsem to dohledala.
Tak hlavně aby z hrdiny nebyl hned Plenkovič. :D
:D Děkuji za dohledání!
:D Děkuji za dohledání!
No jen aby Judita nejásala
No jen aby Judita nejásala předčasně :D
Hyn sa hukáže!
Hyn sa hukáže!
Koukám že mi tohle drabblátko
Koukám že mi tohle drabblátko uniklo, už je mi ta opera jasná! :D
Tak to jsem ráda, že jsi ho
Tak to jsem ráda, že jsi ho našla :).