Hunger games

Nikdy si úplně nezvykla.

Svět se pomalu měnil. Její děti vyrostly a odešly, zvolili si nové vládce a nové zákony a nové problémy. Z jejích vzpomínek se staly příběhy, které vyprávěla na výročí Povstání čím dál menším davům.

Všichni se pohnuli někam dál.

Teď byla řada na ní.

Našla ve skříni starou bundu, napnula do luku novou tětivu. Zabalila si pár nejnutnějších věcí. Na stole nechala vzkaz a zmizela.

Aréna už dávno splynula s krajinou, ale pořád ještě slyšela vytí monster a křik jejich obětí. Postavila si stan a rozdělala oheň.

Patřila sem, mezi monstra.

Potřetí v Hladových hrách. Doma.

Tehdy ještě Arénu místo silového pole obklopoval plot a nebe nad nimi bylo opravdové nebe. Leželi v trávě a dívali se na hvězdy. Stejné hvězdy, jaké doma pozorovali jejich rodiny...
"Co bude teď?" zazněla otázka.
"Budeme se snažit jeden druhého zabít," byla ta odpověď, kterou ani jeden z nich nechtěl vyslovit. Podívali se na sebe.
"Myslím, že to teď bude víc a víc vzrušující."
Zkoušeli se tomu smát, ale to nezahnalo napětí.
"Nešlo by... Není možné, aby byli dva vítězové?"
"Ne."
Znělo to tak rezolutně.
"Do prdele."
Ráno se rozešli bez rozloučení. S myšlenkou, že jen jeden se vrátí domů.

Máte pocit, že nikoho nezajímáte? Jsou vaše dny jednotvárné a šedivé?
Přáli byste si alespoň jednou odjet někam, kde vám bude věnována péče, jakou si zasloužíte?
Pak jste tu správně!
Nabízíme vám cestu luxusním vlakem, stravování vybranými lahůdkami, péče stylistů a vizážistů, kteří se budou věnovat jen a jen vám.
Čeká vás ubytování v nejmodernějších apartmánech luxusního hotelu.
Zažijete hodiny s osobními trenéry. Stanete se hosty v celostátně sledované televizní show!
Nakonec vás letecky dopravíme až do tajemné destinace, kterou jsme postavili výhradně kvůli vám.
Několik týdnů budete žít jako největší celebrity.
Něco takového už nikdy nezažijete!
Ledaže byste vyhráli.

Šli tři
Slunce jim plálo nad hlavou
Šli tři- šli ranní doubravou
Šli tři a šel zde každý sám
Šli tři- jeden byl k smrti ubodán

Šli dva
Měsíc je hladil po tváři
Šli dva- život jim hnil na oltáři
Šli dva a šel zde každý sám
Šli dva- jeden byl druhým roztrhán

Šel jeden
Fanfáry na cestu mu křičely
Šel jeden- ruce mu krví potřeli
Šel jeden a šel zde sám
Šel jeden- obdivován a proklínán

Šel žádný
Tichá dýka mu oporou
Šel žádný- stoická lázeň mu oborou
Šel žádný a šel zas sám
Šel žádný- k smrti přikován

Katniss musela dospět v jedenácti letech, když ji důlní neštěstí navždy připravilo o tátu a těžká deprese dočasně o matku. Jídlo se samo neopatří.
Finnick dospěl dva roky po svém vítězství ve Hrách. V šestnácti už byl pro kapitolské chlípníky dost starý.
Kdybyste se zeptali Peety, pokrčil by rameny. Neví. Když ho poprvé vylosovali? Když dal ránu z milosti té holce, co v noci v aréně rozdělala oheň? Když se podruhé sám přihlásil? Když zabil Bruta?
Oktavii bylo přes dvacet, ale chovala se pořád jako dítě. V Kapitolu to bylo bezpečnější.
Prim, Routa, Martin a spousta dalších nedospěli nikdy. Zemřeli.

Hrubý alkoholik bez špetky vychování, který jí nenabídne vlídné slovo, i kdyby na tom závisel jeho život.
S každým dítětem strávil hodiny. Během té doby se skoro nedotkl alkoholu. Po jejich smrti poslal rodinám peníze alespoň na půl roku.

Hloupá panenka bez ponětí o tom, co se kolem děje. Milovnice barevných šanonů, která se dokáže usmívat, když posílá lidi na smrt.
Po jejích prvních hrách brečela. Naivně věřila, že děti z nejchudšího kraje mají nějakou naději na přežití.

„Letos tě nechci vidět bulet, princezno,“ utrousil později.
„Co tobě na tom záleží?“
Neodpověděl a s lahví vodky odkráčel do svého kupé.

Všetečné oči Kapitolu jsou upřeny na Katniss.

Při rozhovorech.
V Aréně, když utíká expertům, když zpívá Routě ukolébavku, když zachraňuje Peetu. Když ho líbá. Když v dlaních drží bobule.
Na promítání.
Při posledním rozhovoru.
Když vystupují z vlaku.
Když se plíží ven za plot do lesů.
Když ji Hurikán políbí.
Na turné, kde líbá Peetu znova a znova.
Když její jméno vylosují z prázdné nádoby.
Když lže, že je těhotná.
Když v Aréně vystřelí šíp k obloze.
Když zpívá: “Are you, are you, coming to the tree…?”
Když zaplane vztekem při pohledu na bílé růže.

Po válce už neuvidí nic.

Měla pomněnkové oči. Vlasy žluté jako narcisy. Pojmenovali ji Flora. Nikdy nesměla nosit černou nebo si ostříhat vlasy. Jako dítě nasávala pastelové barvy a vůně rajských zahrad vyhrazené jejímu kraji.
Ve čtrnácti se přihlásila jako dobrovolník. Celý kraj byl v šoku. Vypadala jako andílek, květinová princezna. V aréně byla konečně taková, jaká byla uvnitř.
„Zlomils mi nehet,“ zasyčela, než vyděšenému chlapci z dvanáctého kraje vrazila nůž do spánku a otočila.
Než stihla zabít posledního, ze zvyku přičichla ke květině. Byla napuštěná paralyzujícím jedem. Zemřela krásná, se zlatými vlasy rozprostřenými kolem hlavy jako svatozář a tváří zbrocenou krví rudou jako růže.

Sobota, 9 hodin večer, bar Aréna, rezervován soukromý salonek

Dále obsahovala zpráva jméno jeho nové lásky, ale toho si nevšímal. Ze zkušenosti věděl, že mu bohatě vystačí výrazy jako miláček, drahoušek, kráska nebo zlatíčko. K čemu se zajímat o někoho, kdo si ho koupil jako kus ryby na trhu.

Později, když mu pod přikrývkou šeptali pikantní drby, příhody, o kterých se nemluví nahlas, tajemství, která by zničila nejednu kariéru, poslouchal naopak velmi pozorně.

Po pár dnech směl odejít. Nadobro. Narazil-li na některého z nich později, neobtěžoval se ani pozdravem.

Koneckonců, nedělal si iluze, že své „sponsory“ doopravdy zajímal zase on.

Zpívej, Katniss, zpívej! Zpívej píseň oběšence. Tu, kterou ti kdysi matka zakázala.
Zpívej, Katniss, zpívej! Pro další oběť nadvlády. Pro avoxe.
Zpívej, Katniss, zpívej! Protože ti ta píseň připomíná staré dobré časy. Kdy ještě otec žil.
Zpívej, Katniss, zpívej! Protože slunce dnes svítí a hřeje.
Zpívej, Katniss, zpívej! Protože je tvůj osud podobný.
Zpívej, Katniss, zpívej! Protože ty jsi ten oběšenec. Ty jsi ten vrah.
Zpívej, Katniss, zpívej! Protože když budeš mít štěstí, osvobodíš Peetu. Setkáte se o půlnoci.
Zpívej, Katniss, zpívej! Protože vhodnější příležitost již nenastane.
A tak zpívej, Katniss, zpívej! Protože až utichneš, reprodrozdi roznesou tvou píseň dál.

Ve Dvanáctém kraji jedla, co si ulovila či směnila. Opravdové pokrmy ochutnala až ve vlaku, který ji odvezl do Kapitolu. Nadívaná holoubata, zeleninové talíře, zmrzlina!
Ale Kapitol nebyl dobrý.
Ve městě si prohlížela pestrobarevné talíře a myslela přitom na rodinu, která doma hladoví.
„Sněz mě!“
Zarazila se. Opravdu na ni věc na talíři promluvila?
„Ehm, ty mluvíš?“
„Prosím ano. Budu s vámi při konzumaci konverzovat, vyprávět vtipy a všelijak vás bavit. Uprostřed trávení pak zpívám.“
„To je…“ zvrhlé? Divné?
„Famózní, že?“ Effie ji objala okolo ramen.
A co se s mluvícím stvořením stane potom?
Kapitol nebyl dobrý, Kapitol byl zlý.

Od nich ode všech se to očekávalo. Sklopit hlavu a mlčky si plnit vlastní povinnosti. Poslouchat příkazy, pracovat, hladovět a umírat.
Ale i tady se najdou lidé, kteří raději riskují, než aby mlčky hladověli. Takové rebelství je však třeba provádět opatrně. Nenápadně.
Kapitol si pojistil, aby se mu obyvatelé nebouřili.
Právě dnešek byl dalším Dnem sklizně.
Všechny děti se oblékly do svátečního. Seřadily se a čekaly na rozsudek.
Dámy měly pokaždé přednost.
Jeden jediný lísteček mezi tisíci.
A jediné jméno, na které Katniss ani nepomyslela.
Prim. Její malá sestřička.
Plavání s proudem skončilo.
Teď bylo na čase vystoupit z davu.

Vagón byl plný jeho obrazů.
První. Kapky vody. Skapávající štěrbinou v jeskyni. Vlhké. Mokré. Odrážející žalostný stav. A tíhu. Ubíhajícího času.
Druhý. Roh hojnosti. Zářivý a nedostupný. Kolem položeny zbraně. Chladné a ostré. Vražedné. A za chvíli nasáklé krví.
Třetí. Mutové. Výrazy a oči splátců. Mrtvé oči. Zuby trhající maso. Rudé a dosud křičící.
Čtvrtý. Sršáni. Boláky z žihadel. Rozdvojení sršáni. Halucinogenní bolest. Roztrojení sršáni. Nic.
Pátý. Šestý. Sedmý. Osmý. Všude Katniss. Katniss v koruně stromu. Katniss u řeky. Katniss v kaluži krve. Katniss jako přelud. Oči viděly, srdce si zapamatovalo.
Otočila se. "Nenávidím je všechny."
Prázdný pohled. "Já taky."

Effie se podívala do zrcadla. Tragédie! Bylo hodně co opravovat. Koretor zakryje kruhy pod očima a silná vrstva make-upu se postará o drobné vrásky kolem úst a mezi obočím. Zvlášť si dala záležet na rtech. Rudá rtěnka dá vyniknout jejímu úsměvu. Usměvavý doprovod je spokojený doprovod a spokojený doprovod nemá nikdo tendence podezřívat z nevhodných myšlenek. Effie na svém jazyku docela lpěla. Ale jako první si do očí kápla několik kapiček přípravku, který měl paralyzovat její slzné kanálky. Spokojený doprovod nikdy nepláče. Naposledy se na sebe podívala a shledala se přijatelnou. Možná i ona sama jednou uvěří, že je spokojená.