DMD č. 8 pro 8. 4. 2022. Téma: Mravenčí práce

Den 23:
Podařil se průlom. Kolonie Epsilon prokazatelně reaguje na podněty od simulované královny. AI protokoly 16-27 uvolněny.

Den 31:
Dělníci kolonie Epsilon úspěšně vybudovali násep podle instrrukcí umělé inteligence.
Kolonie Theta a Sigma taktéž pozitivní reakce. AI protokoly 32-47 uvolněny.

Den 42:
AI kolonie Epsilon nechává dělníky vytvářet jednoduché geometrické obrazce z jejich těl. Zvýšená aktivita kolonií Theta a Sigma. Doporučení: pozorovat, nezasahovat.

Den 52:
Proboha, oni spolu komunikují!

Den 53:
Tohle se nikdy nemělo stát. AI mravenčích kolonií se propojily, odstřihly nás od systému!

Den 57:
Toto je asi poslední záznam. Mravenci pronikli ven z objektu. Je konec.

V čajovně hrála příjemná hudba. Takový mix indie, blízkého východu a turecka.

Čajovna sama byla takové menší bludiště, kde v různých místech ležely na zemi polštáře, stolky a občas i návštěvníci.

A mezi tím vší už celý den Honza procházel. Tu někdo chtěl doplnit dýmku. Tu došla voda. Tu si objednat.

No napředkláněl se ted den už mnohokrát.

Ale muselo se nechat, cestičky v čajovně měl už hezky vyšlapané. Přesně věděl, jak nejlépe projít mezi libovolnými dvěmi body.

Na chvíli se zastavil, aby se narovnal a nadech.

Jen kdyby tak nebyl sám na celou čajovnu. Chyběl mu parťák. Nebo parťačka...

Každá z obětí měla kolem sebe okruh potenciálních podezřelých. Potíž byla v tom, že mezi nimi podle všeho neexistoval žádný společný jmenovatel.
A hlavně, oběti měly jen velmi mizivé vazby na kouzelnický svět. Souseda poslední zavražděné již z podezřelých stačili vyškrtnout.

Desítky výslechů. Stopy, které nikam nevedly. Hektolitry kávy.
Na pracovišti zůstávali oba až do pozdních nočních hodin. Četli spis stále dokola.
A měli... jeden dopis s úchylnou básničkou, který také neposkytl žádné použitelné informace.

Harry polohlasně nadával. Draco rozbil několik hrníčků. Těch ohavných kytičkovaných, pochopitelně.

Přelomová myšlenka nakonec vůbec nepřišla v kanceláři, ale na společné večeři s jejich syny.

Oddělení, jehož oficiální činností bylo „hodnocení veřejných informačních zdrojů a denunciací“, normálním jazykem tedy práce s udavači, vedl úředník Mulciber.

Fiona Saundersová jela metrem!
Prověřit dotyčnou.
Prověřit udávající: jak se k dané informaci dostala, pokud nebyla sama v metru.

Samuel Ennis nosí placku Sudiček!
Rovnou sebrat oba.

David Willoughby schvaluje atentát na ministra kouzel.
Nasadit na dotyčného sledovací kouzlo.

Hromada udání neubývala. Vypsat odměnu za poskytnuté informace asi nebyl ten nejlepší nápad.

Mulciber kritizuje nadřízené.

Mimovolně načmárané sebeudání Mulciber spálil. Kvůli tomuhle jsem do zblbnutí trénoval Imperius, povzdechl si. Teď abych ho použil na sebe, jinak to v životě nedodělám.

„Jó, tak vy tady frfňáte, že tohle se vám nelíbí a tamto vám nevoní, tady vás píchlo a tuhle vás bolí, tohle nemůžete, tamto už vůbec ne, tohle je moc namáhavé a tamto moc zdlouhavé, z tohohle vás bolí nohy a z tamtoho zase hlava, přemýšlet se vám nechce, raději byste něco v suchu a teple, ale zase aby toho tepla nebylo až moc, a nejlíp kdyby to bylo na zkrácený úvazek? Říkáte nějakou drobnou mravenčí prácičku byste chtěl?
Tak hybaj odnášet ty dvěstěkilový kvádry!“ zařval obrovský mravenec.
„Fuj, to byl ale hnusnej sen,“ oddychl si zpocený ajťák po probuzení.

Seděla u táborového ohně vedle svého souseda a zírala do plamenů. Z lesů kolem chaty dýchalo ticho a klid.
“Dochází dřevo. Zajdu pro něj,” nabídla se.
“Seď,” zarazil ji soused. “To je mravenčí práce… Respektive Mravencova,” ukázal na vysokého kamaráda, který se vracel z kůlny s košem polen.
“Ferda?” zeptala se pobaveně, když si všimla, jeho šátku kolem krku.
“Kdepak, Robert.”
“Oh, stejně jako ty,” přikývla.
“Počkej…” podíval se na ni zvláštně. “Moje jméno není Robert.”
Otočila se na něj tak rychle, až se jí udělaly mžitky před očima a nepříjemně se jí připomněl nedávný otřes mozku. Konsternovaně zamrkala.
“Cože?”

"What do you mean you 'lost' her?" Raven was pacing Eagle's office, looking like a thundercloud.
"She missed her check-in, and didn't complete the task," the director explained. "I have Ant combing through all available security cameras footage in the area, but you know that is pretty much like looking for a needle in a haystack..."
"Can we have Weta and Owl on it as well? The youngster usually has a few tricks up his sleeve, and the old codger..."
"They are wrapping something up, but they will jump in as soon as they can. We'll bring her back, Raven."

"Proboha, vy jste zřízená," konstatuje Lev osvobodiv dámu z provazů.
"To víte, mravenčí práce," hodnotí žena svoje pokousaná stehna a hlavně zadnici.
"Teď vidím, ten lump vás přivázal hned vedle mraveniště."
"Bože, já se tak stydím! Nezávazně jsem se seznámila za účelem BDSM a takhle jsem dopadla. Okradená o všechno a ještě málem sežraná."
Lev shazuje svoje tričko.
"Zatím si to vezměte jako provizorní minišaty. Půjdeme k nám na chatu a půjčíte si něco od mé ženy. A policajty také zavoláme."
Lev ví, že z takovéhoto úlovku Scholastika radost mít nebude. Avšak věří, že mu jeho záchrannou akci nežárlíc schválí.

Lovit zločince není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Aspoň většinou.
Někdy se vám hloupě a velmi výhodně přiznají sami. Ale ti chytřejší vám na špek neskočí, ať jste dobrý posluchač jak chcete. A štěstí nebo náhodu naplánovat nejde.
Většinou vám nezbude než úmorně a zdlouhavě hledat stopy, vyhodnocovat je, přemýšlet, a potom, když máte zlosyna nalezeného, ještě pečlivě shromažďovat důkazy!
Devadesát procent práce je piplačka a jen deset procent radostný lov a vzrušení.
Nejsou ženské na piplačku nejlepší?
Jestřáb si vzpomněl na šikovnou rezidentku, která už bude brzy nezaměstnaná.
Rezce se jistě klidná práce v teple bude zamlouvat.

Než jsem sundala všechny židle a roznosila po kavárně cukřenky, bylo skoro osm a z trouby se linula vůně rozmražených čokoládových croissantů. Ještě zbývalo nastavit kávomlýnek na správnou hrubost mletí. Nesnášela jsem tyhle mravenčí práce, ale snídaňová dýška za tu ranní směnu stála.
Nessa pořád ještě seděla na špatné straně barového pultu a upíjela z korbelu filtrované kávy. Můj vyčítavý pohled opětovala s hrdostí.
"Víš, jak zní pravidlo kyslíkový masky?"
"To fakt nevím," povzdechla jsem si.
"Nejdřív musíš zajistit sebe, až potom můžeš zachraňovat civilisty."
Kdosi zkusmo zalomcoval dveřmi.
"Tak doufám, že už jsi úplně zajištěná, Nesso. Civilisti jsou tady."

Wen Ning se ztuhle naklonil a natáhl ruku. Upřeně se díval na své prsty a snažil se pohnout každým zvlášť. Od té doby, co jej Mistr Wei oživil, to byl velmi složitý úkon.

Wen Ning by si nikdy nestěžoval. Jak by taky mohl? Mistr Wei jej zachránil, a přitom obětoval svou reputaci i budoucnost. Wen Ning cítil pouze vděčnost.

Mist Wei si všiml jeho potíží s jemnou motorikou a navrhl malý experiment. Wen Ning teď sedí uprostřed kamenité cesty a všechny kamínky posbírat jeden po druhém, aby prsty rozcvičil.

Zvedl hlavu. Ta cesta je ale nekonečná, povzdech si v duchu.

Jednou za čas chodím s naším čtyřnohým kamarádem ven. Vždy jsem litoval psů, ať už jakéhokoliv vzezření či rasy, že musí bydlet se svými paničkami a páníčky v bytě, nic zlého netuše, že se jednoho dne, ne vlastní vinou, mezi tyto osoby začnu počítat taky. Občas ale musíte ve svých názorech holt chtě nechtě ustoupit. Momentálně mi je líto více těch mravenců, kteří již od brzkého jara kousek za naším bytem, pod jedním stromem, začali pracovat na svém novém krásném mraveništi. Vím, že nebude trvat dlouho, a o své nové bydlení přijdou. Stačí, až městské služby přijdou shrabat podzimní listí.

Susan otráveně zavrčela, ozvalo se tichounké cinknutí.
"Hm?" zvedl její choť oči od knížky.
"Ale, ty výšivky a korálkové síťování jim všem s radostí vyrobím. Jenže - s tímhle se nedá pracovat!" vysvětlovala, zatímco mu k prohlédnutí přistrčila misku s neroztříděnými perličkami. "Navíc je každej třetí zmetek!"
"Možná bys tím mohla někoho zaměstnat."

V následujících dnech bylo na Longbournu o něco tišeji než obvykle. Pan Bennet si liboval, že náhlé vodopády slov teď zněly jen z úst jeho nejdražší, zatímco všechny jeho nemoudré dcery byly buďto pryč nebo zaneprázdněny tichou činností.
Ukázalo se, že se správným zadáním má Kitty neuvěřitelnou trpělivost.

Mravenci za své úspěchy vděčí zejména sociálnímu způsobu života a specializaci.
Mravenčí bojovníci se bez zaváhání staví k obraně mraveniště. Když se ukáže, že cizí předmět, který v mraveništi přistál, není nebezpečný, nastoupí obratem všechny kasty dělníků.
Vše, co je poživatelné, skladníci oddělí a do posledního drobečku odnesou do podzemních spižíren.
Nepoživatelné části budovatelé použijí v odvážných konstrukcích rozšiřujících a zpevňujících mraveniště.
Pak přijde člověk. Zvedne to, co mravenci nedovedou rozebrat.
“To jsem rád, žes tu počkal kamaráde!” zvolá vesele s lidskou lebkou v dlani. “Prodám tě hercům jako rekvizitu, alespoň budeš jednou užitečný.”
Člověk odchází.
Mravenci dál pilně pracují.

Takže si to shrneme.
Dvanáct kýblů vody, co jsem vynosil do třetího patra.
Měděný kotel na nožičkách už sem předešlého dne vytáhli chlapci z dílny pana Vomáčky. Já kupoval hadičky. Až na Smíchově. Sice pršelo, ale mokrý už jsem byl. Ještě správné upínací matky, neboť celá soustava musí těsnit. Pěkně zpátky k Rottovi...
"Ale copak, Hlaváčku," přivítal mě inspektor Trachta, "nějak uřícen! No tak nestůjte, pěkně se přikrčíte tuhle za závěs. Jakmile se výslech dostane do slepé uličky, strčíte obviněnému hadice do bot a hýbnete mi tamtou pákou. Učte se - vyšetřování je taková jemná, mravenčí práce..."
A jo. Já zapomněl.