Mlsně koukám za výkladem,
krámku vprostřed náměstí,
dumám marně nad příkladem,
nic dobrého nevěstí.
Rakvičky a věnečky, jsou
života sladké hořkosti,
v pusince se rozplynou
prej jsem dobrák od kosti.
Sladce usnout, znaven příliš,
když to tělo žádá,
chce to postel, Kde ji vidíš?
dyť tu není žádná.
Pomsta taky chutná sladce
tu mám možná nejraděj,
létat po ní, můžu hladce,
pozor – Hruška, nepadej!
A co první polibek?
Od holky a z lásky?
z toho jsem pad na zadek,
teď mám žel, jen vrásky.
Sladkého je zkrátka mnoho,
co mi život přináší,
vybírat si, nechej toho
vždyť to osud nesnáší.