Ne z každého dřeva svatý
Jsem něžná. Něžná jako Mary-Beth ve svých romantických novelách, ale pořád je to
mučednická smrt.
A samozřejmě potenciální spoiler.
Chtěla naivní šťastný konec, ale papír, který snese všechno, se vzpíral a inkoust nechával roztřepené skvrny jako rány po noži.
Vrátil se k ní. Ležel s hlavou na jejím klíně a upíral na ni něžné šedivé oči.
Vrátil se k ní. Držela jeho hlavu na klíně, ale ty něžné oči z ní někdo vyrval. Doufala, že až potom. Věděla, že ne.
Vrátil se k ní. Nesl svou uťatou hlavu všechny ty míle, až k poslednímu místu, které si vybral pro hrob.
Nebyl to zázrak.
Nikdo nad jeho hrobem nepostaví katedrálu. Ale nebe tam je plné hvězd a nocí voní máta.
Nechtěla jsem. I jiný fandom jsem chtěla, ale Kieran si nezasloužil nic z toho, co se mu v jeho krátkém životě stalo a nezaslouží si být opomenut.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
I když ho neznám, tak je mi
I když ho neznám, tak je mi ho líto. A jí taky.
Jak kdosi komentoval jeho
Jak kdosi komentoval jeho osud na YouTube: Kieran je důkaz, že být dobrý člověk je na h***o.
Tohle asi budou letos má
Tohle asi budou letos má oblíbená drabbles.
Tak to děkuji. Já si teď tak
Tak to děkuji. Já si teď tak nějak lebedím na pláních a v divokých hvozdech Západu a je mi tam dobře.