Svěřování

"Dneska jsou psychopati a zločinci mým denním chlebem, ale tehdy jsem na to nebyla připravená, víš? Vždycky jsem chtěla pomáhat lidem, studovala jsem medicínu, magickou i nemagickou, připravená stát se léčitelkou. To by mým denním chlebem pak bylo tohle." Máchne rukou v širokém gestu, obsáhne celý pokoj i Viktora. Je v tom tolik hořkosti... Ani nedutám, protože je mi jasné, že kdybych ji přerušil, schovala by se jako šnek do ulity a nejspíš by se přede mnou už nikdy neotevřela.
"Vyrostla jsem s prarodiči, rodiče si nepamatuju, a pak už mi zbyl jen děda. A pak se Viktor definitivně zbláznil."