Rozumíš?
Úvodní poznámka:
nesoutěžní
Proč nenapsat dvě drabble s názvem končícím otazníkem?
Drabble:
S otcovou matkou mluvila sama jen párkrát. Merope mluvila málo, jako by na celém světě chtěla být sama. Bála se lidí a mlčení snášela lépe. Toho večera ale pozvala Rowenu na šálek čaje. Byla klidná, podivně lidská. Rowena si později uvědomila, že si do svého čaje přidala kapku „štěstí“. Západ slunce barvil obývací pokoj doruda.
„Tvůj otec čte v myšlenkách,“ pronesla jakoby z velké dálky, s očima upřenýma na odlesky světla na stropě.
Nevěděla, co říct, bylo to konstatování faktu.
„Ale city nevnímá. Nemůže.“ Sama pro sebe se ošklivě usmála. „To já jsem to udělala.“ Vyzývavé mlčení: Rozumíš?
„Ta věštba…“
Závěrečná poznámka:
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Úvodní poznámka mě rozesmála,
Úvodní poznámka mě rozesmála, drabble už tak vtipné není, spíše z něj a jeho důsledků mrazí. Výborné, líbí se mi, že se tyhle dvě postavy dostaly znovu do interakce, tak logické.
Děkuju moc, úvodní poznámky
Děkuju moc, úvodní poznámky jsou vyšší forma umění.
s přidaným kontextem se
s přidaným kontextem se chytám, hurá. To je teda dusné.
(já bych si tohle chtěla přečíst celé jako román. Aby mě nerušily ostatní AU a kánon a neztrácela jsem furt nit.)
Děkuju za komentář :).
Děkuju za komentář :).
(tož to já taky, ale kdo by ho sepsal? :D)
Z nějakého důvodu mi to
Z nějakého důvodu mi to přijde hrozně fuj...
Podtóny fuj tam rozhodně jsou
Podtóny fuj tam rozhodně jsou. Díky moc za komentář.