Cesta prokletých

Když jsem byl malý, matka mi vyprávěla o Gondolinu. A o Noldor. Znal jsem zpaměti všechny ty příběhy o Fëanorových synech a Fingolfinových knížatech. Nejvíc pak mluvila o Turgonovi.
„Noldor jsou největší z Eldar,“ říkávala. „Mnoho znají a v řemesle se jim nikdo nevyrovná.“
„Jsou to vrazi!“ pravil otec. „Vetřelci a usurpátoři našich domovů! Ty nejsi Noldo, synu! Jsi z Teleri!“
Teď je matka mrtvá a otec zemře každým okamžikem. Mlčím.
Nakonec, dal mi na výběr: „Opusť dům vrahů svých příbuzných, nebo buď proklet!“
A tak jsem tady. Noldorský princ. Maeglin Lómion. Zvolil jsem cestu prokletých. A naprosto toho nelituji.