Vzpomínky na domov

Východ slunce nad řekou, odlesky na vlnkách, tiché ševelení trav a rákosí. Letní ráno u Rýna doprovázené zpěvem ptáků, lehkým vánkem a hlasy dětí chvátajících kolem řeky.
Zelenkavé přítmí pod hladinou, hejna ryb, vzduch unikající z plic nebožáka, který skončil pod hladinou.
Hlad po duších.
Šplouchání vody o kameny - hymna vody.
Slast, výbuch energie v žilách po každé sladké dušičce.
Lesk šupin, temnota zvířeného bahna a sladká vůně rozkladu.
On sám nebo jeho otec?
Nikdo z nich nemá navrch, vzpomínky na kdysi domov se míchají, prolínají, těší a zároveň rdousí, až lapá po dechu, jako by se snad mohl utopit.