Číhání na zajatce
Tak si mi podařilo vyplodit prequel k loňskému drabbleti.
„To jim řekne, ,nějakého překvapit‘,“ mumlal si pod vousy Marcus Vlakabus. „A museli jsme to schytat zrovna my…“
„Já ti říkal, že ta krajní slámka bude delší,“ mudroval Publius Tinitus.
„Psst, někdo jde!“ sykl Marcus Vlakabus.
Oba se přikrčili v křoví a přicházejícího Gala pozorně sledovali.
„Je sám, omrač ho!“ přikázal Marcus Vlakabus šeptem.
„Omrač si ho sám, chytráku.“
Gal se mezitím usadil na kmenu vyvráceného stromu a jeho prsty se rozběhly po strunách lyry.
„U Joviše, on bude zpívat! Prašť ho!“
„Prašť ho sám.“
Gal se nadechoval a Marcus Vlakabus už to nevydržel. Vyskočil z křoví a praštil ho.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Chudák bard. Vždycky mi ho
Chudák bard. Vždycky mi ho bylo trochu (dost) líto
Možná kdyby si odpustil ten
Možná kdyby si odpustil ten zpěv...
Mně bylo někdy líto spíš pirátů, kteří kam se vrtli, tak vždycky narazili na Asterixe s Obelixem. :-D
Asi bych se neměla smát
Asi bych se neměla smát nahlas, ale nemůžu si pomoct
A já z toho mám radost. :-)
A já z toho mám radost. :-)
Haha. Dobrý. :D
Haha. Dobrý. :D
Děkuju. :-)
Děkuju. :-)
Cheche, to je moc dobrý.
Cheche, to je moc dobrý. Vlakabus a Tinitus! A z pokračování je vidět, že neutrpěl zas takovou úhonu a pěl dál, dobře jim tak.
To mě moc těší, že jsem
To mě moc těší, že jsem pobavila. V originále se často objevují vtipná jména, tak jsem se snažila mu v tomhle zůstat věrná.
No jo, on Trubadixe jen tak někdo neumlčí, pokud tedy zrovna není řeč o závěrečné hostině v každém dílu...