Šiml se musí najíst
Inspirováno skutečnou událostí z loňského roku.
“Dobrý den, Emanuel Štot jméno mé.”
Na prahu stál pomenší pán a v napřažené ruce držel vizitku.
Rozespalý muž narychlo navlečený do županu na mužíka zamžoural zakysanýma očima a zeptal se: “Kdože?”
“Váš správce daně.”
“Proboha, které?” zaúpěl rozespalec.
“Daň z nabytí nemovitosti! Koupil jste chalupu a neodvedl daň z jejího nabytí.”
“Ale vždyť tu hned vzápětí zrušili! Dokonce retroaktivně, myslím,” namáhal rozespalý muž své mozkové závity. “Nemohl byste na mě tak trochu zapomenout?”
“To by nešlo,” odvětil mužík. “Daň musí být vyměřena a zaplacena.” Potom se rozjasnil: “O vrácení přeplatku za zrušenou daň si ale můžete zažádat vzápětí. Poštou.”
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
utratit...
utratit...
Eh.
Eh.
Blé.
Blé.
Tak to věřím, že je
Tak to věřím, že je inspirováno skutečnou událostí, takovou absurdnost by fikce nevymyslela! Výborné drabble!