V obchodě

Obrázek uživatele Aplír
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.
Předchází http://www.sosaci.net/node/40300 Honem!

Drabble: 

V krámku hlava na hlavě. Dveře se otvírají dovnitř, respektive teď s nimi téměř nejde hnout. Blokuje ho neuspořádaný chumel lidí natěsnaný uvnitř. Dospělí rádi předbíhají, proto Bětka stále sleduje, kdo přišel po nich.

Paní Johnová, boubelatá prodavačka. Šedivý plášť, tváře rudé zlostí na okupaci. Teď musí obsloužit třikrát víc lidí, než obvykle. „Ach, to horko!“ Povzdechem maskuje původ ruměnce. „Uf,“ otírá si pot. „Těžký úděl žen,“ mručí a myslí tím úděl prodavaček.

Nespěchá, zvolna bere zboží, liknavě přepočítává součet cifer na papírovém pytlíku. Slůvko NE nahrazuje třepáním vlasů ze strany na stranu. Jak dochází zboží, stále častěji vrtí hlavou.

Komentáře

Obrázek uživatele Killman

Prodávat v obchodě, kde došlo více běžných položek, to tedy je blbý úděl.

Obrázek uživatele Aplír

To jo, ale ono ji spíš vytáčelo to obrovské množství zákazníků.

Obrázek uživatele kytka

Úplně tu prodavačku vidím, taky tu máme jednu takovou.

Obrázek uživatele Aplír

Myslím, že takové mají zastoupení v každé době. Tenkrát to bylo docela běžné.

Je to takové opravdu ze života.

Obrázek uživatele Aplír

Díky. Esclarte.

Obrázek uživatele Regi

Období předsamoobsluhové...

Obrázek uživatele Aplír

Tak, tak. Jak snadno si lidé zvykli na pohodlí samoobsluh. :)

Obrázek uživatele Faob

V podtextu je tam skvěle zachycen "realistický socialismus": prodavačka není ráda, že bude větší útrata, ale je otrávená, že přibylo práce... (Nechávám stranou, že dnešní hypermarkety se tomu zase blíží...) A to nespěchání - to je tak přesné!!!

Obrázek uživatele Aplír

Moc děkuji, věrný komentátore. Číst Tvé komentáře, je lahůdka.

-A A +A