Jako toulavá kočka
Předchozí část: http://sosaci.net/node/38395
Vypravěč se už nedokázal tvářit klidně.
„Je po všem,“ hlesl tiše a oči se mu zalily slzami. „Můžete se vrátit zpět,“ dodal a zvedl se. Všiml si překvapeného pohledu svého společníka.
„Řekl jsem, že bych bez váhání chránil město,“ vysvětlil mu. „Nemluvil jsem však o tom, že jsem hrdý na to, co jsem provedl. Ta bolest a nenávist k sobě samému tu bude napořád. Jako toulavá kočka, kterou pohladíte, dáte ji trochu najíst a nemůžete se jí pak zbavit.“
„A chtěl byste se té bolesti zbavit?“ zeptal se Čestislav.
„Ne. Nechtěl. Ta bolest mě nutí nikdy na své činy nezapomenout!“
Tak a je to tu. Konečně jsem mohla napsat, jaké jsou pocity Vypravěče. I když bych si tedy na to představovala lepší téma. Ale snad to přirovnání nevyznívá úplně blbě...
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Vypadal na to.
Vypadal na to.
Myslíš jako, že vypadal hrdý
Myslíš jako, že vypadal hrdý na to, co provedl?
No to ne.
No to ne.
To se povedlo a přirovnání s
To se povedlo a přirovnání s kočkou je výborný. A to odmítnutí nakonec se mi líbí. Aspoň si příště bude dávat bacha
Nebo ho to donutí dávat si
Nebo ho to donutí dávat si větší pozor, aby se žádné další příště neopakovalo.
Naprosto dokonalé přirovnání
Naprosto dokonalé přirovnání i ta potřeba mít své pocity neustále v sobě, nezapomenout.
Kachnička
Děkuji :-)
Děkuji :-)
Dobré je to. Podobné
Dobré je to. Podobné připomínky, byť bolí, jsou nutné...
Děkuji. A ano, Vypravěč by na
Děkuji. A ano, Vypravěč by na tohle fakt neměl zapomenout
Jo, souhlasím, že zapomenout
Jo, souhlasím, že zapomenout by neměl.
Na tom se shodneme všichni.
Na tom se shodneme všichni.